[450r]číslo strany rukopisuneb v ohni zkušeno bývá zlato a střiebro, ale lidé přijímatedlní neb vzácní u výhni upokořenie.“ A že zlato milosti božie nemóž býti očištěno skrze oheň zámutku bez příčiny olova, to jest statku tělesného, protož vydal pán Kristus tělesný statek k živení. A ten dobřě jest znamenán skrze olovo. Nebo jakožto olovo jest najlacinějšie, avšak potřěbné mezi lesky neb kovy, též statek tělesný mezi jinými věcmi potřěbnými k životu. O tom die Jeremiáš, 6. kapitola: „Ztráveno jest, darmo olovo rozpustitel rozpustil. Neb jich zbožie nejsú ztrávena.“ Neb jakožto obaleno bývá zlato olovem u výhni, aby zlato bylo zachováno, též ti, ješto sú u milosti boží, mají mieti malú potřěbici tělesnú. O tom die apoštol, 1. Timoteovi, 6. kapitola: „Ničehož sme nevnesli do tohoto světa, aniž odnésti co móžemy. Ale majíc pokrm [450v]číslo strany rukopisua čím bychom byli odieni, mějme na tom dosti.“ Neb jakožto když na zkušení zlata, ktož přičiní mnoho olova, nakazí zlato a poruší. Též, kteříž lidé mají milost boží, když jim bude zbožie mnoho přidáno tělesného, poruší a nakazí v nich milost boží. O tom die apoštol 1. Timoteovi 6: „Kteříž chtie bohati býti na tomto světě, upadnúť v pokušenie rozličná. A v osídlo ďáblovo a v žádosti mnohé a neužitečné, kteréžto pohřižují člověka v zahynutie a v zatracenie, neb kořen všěch zlostí neb zlých, to jest žádostí, jest lakomstvie, jehožto někteří žádajíce, poblúdili sú od viery a vsáli sú sě bludóm mnohým. Ale ty, člověče boží, těch věcí utiekaj a následuj spravedlnosti, milosti, viery, lásky, trpelivosti, krotkosti.“ Pak dále die: „A jinému dvě,“ to jest dobré přirozené a dobré z milosti přidané. Jakožto uměnie, múdrost aneb úřad [451r]číslo strany rukopisunad lidmi.“ A dále die: „A jinému jednu,“ to jest dobré přirozené. Neb toho jest lidem všěm pójčil. O tom die Písmo, Genesis 5: „Viděl Bóh všěcky věci, kteréž byl učinil a biechu velmi dobré.“ A dále die: „Každému podlé vlastnie moci.“ Neb netoliko dary své dává Pán Bóh podlé své štědroty, ale podlé pochopnosti těch, ještoť je přijímají. Neb toť jest vlastnost dárcě opatrného. Svatý Řehoř die: „Skrze pět hřiven pět smyslóv zevnitřních poznánie znamená sě. A skrze dvě hřivně znamená sě rozom a vóle. A skrze jednu sám rozom jest znamenán.“ Avšak slušie věděti, že ižádný nemóž spravedlivě řéci: „Hřivny sem nevzal, nemám z čeho počtu vydati.“ Neb některý jest rozom k kázaní vzal, některý obižnost neb hojnost zbožie a některý řemeslo umie. A některý, ač toho všeho nemá, však má miesto u bohatého, to jest, že jemu přisluhuje