[446r]číslo strany rukopisuA v tomto čtení pán Kristus vypověděl odplatu velikú, kterážto bude dána dobrému prelátu. A těžkú pomstu, kterážto potká preláta nestatečného i každého křesťana zlého, kterýžto dary božie zmrhá a jimi sobě i svým bližním neprospievá.
O prvním die takto: „Člověk jeden, pohostinu putuje, bral sě.“ Tuto slušie věděti, že pán Kristus slove „jeden člověk“ proto, že od jednoho člověka, to jest od Panny Marie, pošel a porozen podlé člověčenstvie a zvláštním a neslýchaným obyčějem, to jest, že pannú súci, počala a porodila, a pannú na věky ostala. O tom člověku die prorok v žaltáři: „Zdali Sion die: ‚Člověk.‘ A člověk narodil sě jest v ní a on ji založil najvyšší.“
Ten, pohostinu bera sě, povolal sluh svých. Neb bral sě najprvé z nebe v tělo Panny Marie na tento svět, s světa na kříž, s křížě do pekel, z pekel na svět, s světa do nebe. O tom jeho jití die prorok v žaltáři: „Od najvyššieho nebe vyjitie jeho [446v]číslo strany rukopisua potkánie jeho až do najvyššieho jeho, aniž jest, kto by sě skryl od horka jeho.“ Avšak slušie věděti, že pán Kristus podlé božstvie svého, jakožto miesta nezaměstknávaje[1]„vaje“ je připsáno na marginálii, též všady jest přítomně, mocně a bytně. A protož miesta nemóž proměniti. Neb die skrze Izaiáše proroka: „Nebe i zemi já naplňuji.“ Ale podlé člověčenstvie proměnil jest miesto, neb jest z tohoto světa šel do nebe. O tom die čtenie Joh.cizojazyčný text[2]Joannes, 13. kapitola: „Věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel s tohoto světa k otci.“ A sám Kristus die, Jan, 16. kapitola: „Jdu k tomu, ktož mě poslal, a ižádný z vás neotieže mne: Kam jdeš?“ A protož die tuto sv. Řehoř: „Kto jest tento člověk, jenž pohostinu béře sě? Jedno Spasitel náš, kterýžto v tom těle, kteréž jest přijal, odšel do nebe. Neb těla miesto vlastnie jest země, kteréžto tělo jako na pút bývá vedeno, když skrze vykupitele našeho v nebesiech jest usazeno.“ A die: „Povolal
