zatracenie. Jakožto ten, ktož pro sětie siemě vezma, v čas sětie nesěje, pánu svému škodu jest učinil, kakžkoli jest sěmene neztratil.“ A protož jemu prorokuje a řka: „Sluho nepravý a léní!“ Nepravý, že pána svého křivě vinil. A léní, že hřivnu jeho netěžal. „Věděls.“ Jako by řekl: „By byl nevěděl mé spravedlnosti a krutosti, menší by byl hřéch měl.“ „Věděls, že žnu, kdež nesěji, a zbierám, kdež netrúsím.“ Tu die Gorra: „Jako by řekl: ‚Pro opuštěnie pravdy a ctnosti súdím i také jiné, jimžto sem nekázal, aniž příkladu dobrého skutku vydal sem.‘ “ A protož mnohem vice těm, neb tomu, jemuž sem hřivnu známosti mé poručil k těžení.“ Sv. Jeroným die: „Proč takové myšlenie tobě nepřivedlo bázni, poněvadž v něm [jsi]text doplněný editorem poznal, žeť já svého snažnějé od tebe požádám?“ Svatý Jan Zlatoústý praví: „Ó, zlosti hřéšných, kterážto ani strachem budúcieho súdu promění sě!“ Neb kterýž měl svój hřéch prostě vyznávati a pána pánem pokorně prositi, aby ho ukrotil, ten pak ne toliko hřéchu nevyznává, ale vymlúvá a pána nevinného viní, a tak trénásobně hřeší. Najprvé v tom, že shřešil, druhé, že hřéch vymlúval, a třetie, že pána bezprávně haněl. A protož, věda prorok, jak zlé jest hřéchóv vymlúvanie, die: „Nepochyluj srdce mého v slova zlosti k vymlúvaní výmluv v hřéšiech. Protož pověz, slúho nepravý a lhavý, kterak žne, kdež nesál?“ Neb kto z lidí jest aneb z Židóv aneb pohanóv, jehož by dosti neozdobil duchovními smysly? Komu jest nedal znánie dobrého a zlého, komu jest nedal moci utiekati zlého a chytiti dobrého, chce li?
Pak die dále: „Protož měl si poručiti peniezě mé,“ to jest řěč mú anebo zákon mój anebo rozom tvój, „peněžníkóm“, to jest posluchačóm aneb dobrým činóm. „A já přída,“ to jest k súdu posledniemu, kdežto odplatím každému podlé skutkóv jeho. „Vzal bych,
