Hus, Jan: Sváteční postila

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. DE IV 23, 445v–568v. Editor Navrátilová, Olga (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Elektronická edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

osbožnie, neb každému bude nad zaslúženie odplaceno. „Ale tomu, ktož nemá lásky aneb zaslúženie, i co zdá sě, by měl,“ to jest rozom anebo dobří činové bez milosti, „odjato bude od něho.“ Neb ti jemu k spasení neprospějí. A tak die sv. Řehoř: „Ktožkoli lásky nemá, také i dary, kteréž by vzal, ztratí.“

Pak die dále: „A neužitečného slúhu,“ to jest ješto ani sobě ani bližním užitečen byl, „vyvrzte,“ to jest z počtu i odplaty dobrých. Neb zlí od dobrých budú odlúčeni jakožto kozlové od ovec. Jakož Matúš 25. Pak die: „V temnosti zevnitřnie,“ kdežto bude zbavenie viděnie božieho na věky. A toť bude všěch zatracencóv najvěčie muka. Sv. Řehoř die: „Vnitřnie tmy sú slepota mysli, zevnitřnie tmy sú slepota věčného zatracenie. Tu bude pláč,“ to jest žalost veliká, „a škřehot zubóv“ pro bolest, náramnost přélišnú. A tak za veselé hřéšnému bude dán pláč věčný za odplatu a za kochánie časné věčná bolest. Protož prosme pána našeho Jezukrista, ať nám dá svú pomoc, abychom vnitřních i zevnitřních smyslóv tak k jeho vóli požívali a chvále i k svému i svých bližních prospěchu, abychom hodni byli s věrnými jeho sluhami vjíti do radosti jeho, v nížto živ jest a kraluje s otcem i s Duchem sv. na věky věkóv. Amen.

Na svatú Alžbětu toto čtenie

V ten čas popatřiv Ježíš, uzřě ty bohaté, ješto metáchu dary své v pokladnici. Uzřě pak i jednu vdovu chudičkú, ana púštie dva šarty měděná. I řekl jest: „Věru pravi vám, že vdova tato chudá viece nežli všichni vložila jest. Neb všichni tito z toho, což jim zbývá, pustili sú dary božie. Ale tato z toho, ješto sě jí nedostává, všecko to, čím měla živa býti, pustila.“

Toto čtenie píše svatý Lukáš v 21. A což v něm psáno jest, dálo sě v úterý po Květné neděli, jakož píše mistr Sighardus v své kronice. Neb když pán Kristus káral zákonníky lakomé, kteříž zžierali domy vdovské, zkládajíce modlitbu dlúhú. A že oni vezmú větčie zatracenie, jakož píše sv. Lukáš v 20. kapitole. Tehdy hledě po chrámu, viděl, ano rozliční lidé kladú dary své do slúpu anebo škříně k tomu připravené, aby v ni kladli, ktož by milost měli, pomoc svú, aby střechy chrámové i jiné potřebné věci byly opraveny. A tu viděl, ano jedna chudičká vdova vložila

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).