dva šarty. A toť miení sv. Lukáš a řka: „Popatřiv Ježíš, uzřěl je, kteříž kladiechu dary své do pokladnice.“ Tuto slušie věděti, že pán Kristus patřil jest ne proto, aby zvěděl to, což jest dřéve nevěděl, poněvadž jest všecko věděl od věčnosti podlé božstvie a od počátka svého člověčenstvie, ale aby ukázal jiným pravdu svého člověčenstvie, poněvadž jest hleděl jako člověk a viděl jako člověk. A tak i jiných smyslóv požíval jakožto člověk. A také, aby ukázal, což vidí, a netreskce, že to dobré jest. A tak máme, že opravovati střěchy potřebné kostelnie dobré jest, ktož to dobrým úmyslem činí, aby sě tu lidé sešli pro slovo božie, aby na ně déšť nešel aneb snieh. A die „do pokladnice“, to jest do slúpu anebo škříně. Řěkové té schráně řiekají gazofilaciumcizojazyčný text, to jest peněz schovánie. Neb gazacizojazyčný text oni nazývají peniezě a filaxecizojazyčný text schovánie, neb v tej škříni schováni byli peniezi k rozličným chrámovým potřěbám. A takové schrány byly sú tři. Jedna, v niežto kladeni byli darové králóv a kniežat. O tom psáno jest 4. Regumcizojazyčný text 16. A slúla ta schrána musatcizojazyčný text. Druhá schrána, do niežto kladeni byli peniezi biskupóv, kněží, zákonníkóv a bohatých lidí. A ta slúla corbanancizojazyčný text, do niežto nechtěli biskupové a kněžie uvrci peněz od Jidášě povržených a řkúce, Matúš 27: „Neslušieť jich vrci do corbanancizojazyčný text, neb mzda krve jest.“ Třetie byla schrána, do niežto kladli peniezě chudí a obecní lidé. A ta slúla gazofilaciumcizojazyčný text. A jakož die sv. Beda, že ta schrána byla na pravé rucě, vcházějíc do domu božieho, a že měla svrchu dieru, jížto sypáni sú peniezi.
A die znamenitě, že „viděl ty, ješto metáchu dary své“. Na tom znamenáno jest, že nemá nižádný dávati cizieho statku na dielo kostelnie ani chudým. A protož psáno jest v Přísloví, 3. kapitola: „Cti Pána Boha z tvého sbožie a z prvních obilí tvých daj chudým!“ A die „do pokladnicě“. V tom
