anebo dar uměnie, „odšel,“ to jest hnutím převrácené vóle, „vkopal v zemi,“ to jest žádaje zemských věcí, i skryl peniezě pána svého, neb rozomu svého ani sobě ani jiným ku prospěchu nepožíval. O tom skrytí die Písmo, Ecclesiasticicizojazyčný text 20: „Múdrost skrytá a poklad nevídaný, který užitek v obém?“ Sv. Jan Zlatoústý praví: „Ten skrývá hřivnu svú v zemi, ktož přijímá dar Kristóv, pohrdá životem duchovním. A s činy zemskými a rozkošemi sě obieraje, skryl to v těle svém a pečlivostmi tohoto světa jakožto trním udusil viery své dar.“ Sv. Řehoř die: „Hřivnu v zemi skrýti jest přijatý rozom zemským věcem umiesiti, zisku duchovnieho nehledati a srdce od zemských myšlení nikdy nepozdvihnúti.“ A dále die: „Po mnohém pak času,“ to jest po tom času, jenž jest mezi jeho na nebe vstúpením a příchodem na súd poslední, „přišel“, to jest na súd, „pán“, to jest sám. Neb to sú pravili anjelé apoštolóm v čas jeho na nebe vstúpenie a řkúce: „Tento Ježíš, jenž jest přijat do nebe od vás, takť příde, jakož ste viděli jeho, vstupujícieho na nebe,“ v Skutcéch apoštolských, 1. kapitola. A protož die: „Přišel pán sluh těch,“ nébrž všeho stvořenie, o němž die prorok v žaltáři: „Bóh veliký pán a král veliký nade všemi bohy.“ Pak die dále: „I položil jest počet s nimi.“ Neb každému bude řečeno, co jest povědieno onomu starostě: „Vydaj počet vládařstvie svého!“ Tuto die svatý Řehoř: „Přečtenie svatého čtenie snažně nám znamenati velí, abychom my, jenž sme viece nežli jiní vzěli od Stvořitele světa, tieže byli súzeni. Neb když přibývá daróv, počtové rostú daróv. Protož tiem pokornější a k slúžení Bohu má býti hotovějí, čím sě zavázanějším spatruje nad vydáním počtu.“ Avšak někteří sú, kteřížto, ač sú viece přijali, však méně myslé o vydání počtu. Vizmež, milí, jak těžký počet musíme z skutkóv hřéšných vydati, poněvadž i z slov prázdných musí sě to státi. Jakož die sám Kristus, Matúš 12: „Pravi vám, že z každého slova prázdného, kteréžto mluviti budú lidé,