Pakli čelist byla by zlomena bez rány masa i kuožě, lékař má s pilností miesto omáceti, a poznaje, každú kost pilně na miesto své má přivésti, a tuto mast na to přiložiti: vezmi bielého kadidla, masticiscizojazyčný text, prach colofonie, sarcocolle, sangwinis draconiscizojazyčný text, přiskyřice; všecky ty věci ztluc v prach a do smóly rozpuštěné vespi a dobře buďte smiešeny, a tú mastí budeť čelist scelena po napravení. A buď vázán i krmen nemocný tímž obyčejem, jakož v přednie kapitole jest vypraveno.

Kapitola LIII. O zlomení čelisti s ranú kuožě i masa.

Pakli by zlomila se čelist, majíc ránu nad sebú, hned na počátku diel s dielem té čelisti buď srovnán a potom rána buď šita, a nižšie částka rány buď zuostavena otevřená a hodný kúsek slaninné ostruhy buď v to vložen, a pak prach červený, jakožto i na jiné rány, buď přikládán. Ale aby strany zlomené čelisti tak sjednané se nepohnuly někakým nedbáním, protož mohúť položeny býti dvě poduštici, jedna shuory a druhá sduolu, ať by, když by miesto dobře bylo uvázáno, těmi podušticemi to vázanie zachováno bylo v své celosti. A krm jej, jako jest popsáno v kapitole o vyhnutí čelisti.

Kapitola LIIII. O střielu v čělisti, jenž slóve fistulacizojazyčný text.

Přiházie se druhdy beze všé zevnitřnie příhody, že v čelisti se zarozuje píšťala nebo střiel; a toho střielu diera druhdy jest úzká a druhdy široká. Jest liť úzká, učiň knot z kuory menšieho břěčtana nebo hořce, nebo tiem prostranie. A když zprostranie, mastí prodievající neb zprýštivú, nebo samého krunšpatu, nebo prachem soli pražené budeť umrtvena ta píšťala. A když bude umrtvena, aby pálenie vnitř bylo potištěno, vlož knot omočený v oleji žlútkuov vaječných, nebo v tuku pórovém,