vaječný rovně, soli obecné méně směš v medenici a dlúho buďte spolu klektány, ažť se velmi spění a ty pěny sejmi, a což čistého zóstane, zachovaj čistě na medenici za tři dni, a potom proceď ten lék, vpusť v kútky očí, a spomóžť proti svrabu i ukrutnosti viečce i proti červenosti. A k témuž obřezaný zázvor tři na čistém brúsku, vínem smáčeje, a to pusť do očí. K témuž prach velmi dobrý: vezmi bobky, zázvor, podražec, aloe všech rovně, calamicizojazyčný text ne tolik jakož toho všeho, než každé zvláště ztluc, a skrze drmlík tenký buď propytlován, a po kalamicizojazyčný text – a jestiť kámen, jehož požívají mosazníci i mincieři, dělajíce z mědi mosaz, a u nich máš jeho ptáti.

Kapitola XXIX. O neduhu očí, jenž slóve latině simplex maculacizojazyčný text, česky sprostná špína.

[K]text doplněný editorem tomu neduhu děláme tento lék: ostruhanina z čistých slanin na čisté medenici na čistém brusu s vyžděninú kopra a rúty, obé rovně, buď třěna i klektána, a tak v medenici ostavena, ažť všecko uzelená, a tu mast klaď v oči, ať tu vadu sejme. Na počátku té vady nemá nic býti v uoko kladeno, ješto by leptalo, aneb kterú bolest učinilo, ať nepřibývá tečenie mokrostí do očí; než zprýštivé věci na hodných miestech mají býti přikládány a často, jestli třeba, obnovovány. Pakli bude vetchá vada, najprvé bude obměkčena přiložením trošky malé sádla slepičieho nebo volavčieho, a pak přikládaj očí léky, kteréžto shledáš tuto popsané, činiž to; přidáš li balšánu, velmi ruší tu vadu. A tak jest mistr řiekal Vilhelm. K témuž žluč ptákuov lapavých s tukem toho kořenie, ješto slóve fracariacizojazyčný text, koprový a rútěný spolu smiešený, a ten lék v měděné nádobě buď zachován; tento očí lék nenie skrze mistra Vilhelma nalezen, ale pochválen a potvrzen. K témuž pec húsera