kus nebo ostružek slanin do rány. Pakli by tak byla rána hluboká, že by v ni nemohly včiněny býti slaniny, tehdy učiň knot rúšený, a ten zmaž ostruhú slaninú a tak buď vstrčen v hlubokost rány; – nebo rány zástřělu bývají obecně hluboké a úzké, protož nesnadně mohú býti vyčištěny, a proto klade se do nich slanin ostruha pro hnojenie a plzkost cesty, jíž by talov měl vyjíti, ať by se píšťala v nie neučinila; – a na to polož chomáček nebo poduštice, nebo ten zachová ostruhu slanin a knot, aby nevypadly, a tak raněný buď kladen, aby talov doluov tekl. Ale když by dvě dieře byle toho zástřělu, tehdy s obú stranú slaniny nebo knot pomazaný ostruhú slanin buď vložen. A ta diera, kteráž nižšie jest, déle buď zachovávána otevřená, a svrchnie buď zacelena dřieve. Pakli by třeba bylo v ráně hnój zaroditi, některá embroka, totiž zvařené kořenie teplé buď přikládáno. A toť má býti věděno, že když hnój počne osýchati a rána celeti, tehdy ostruhy slanin má pomenšeno býti, ažť i ovšem bude otvržena. Jest li, že talov, kterýž vycházie z rány, zsinalý jest a chustý, dobré jest znamenie; pakli jest řiedký, zléť jest.
Kapitola XXIIII. O ráně od střěly křídlaté.
Když by od střěly křídlaté byla rána. Křídla jsú přiekazy k vytržění střěly, nebo jsú jedny střěly, ješto mají jedno křídlo, a druhé dvě; a toho se jest třěba lékaři uptati prvé, nežli se pokusí, aby ji vytáhl. Takto má býti vytažena: budú li tam moci kleště snadně vjíti, tehda jimi křídla buďte přicištěně k tuleji; pakli to nemóž býti, tehdá pisk húserový, nebo většieho ptáka, nebo supí nebo vorlový buď do rány vstrčen, ať na to křídlo ustrne, a tak [střela]text doplněný editorem bez přiekazy bude vytažena, avšak s opatrností. A k témuž potřebná jest cévka železná nebo měděná.
