tučného, v němžto úhoř tučný zdrobený jest zavřěn, a tuk z něho, do korýtka měděného kterýž poteče, praž až zčervená, a ten chovaj ku potřebě.

Kapitola XXX. O vadě očí, ješto slóve latině pannuscizojazyčný text a telacizojazyčný text, totiž pavlaka a bělmo.

[K]text doplněný editorem té vadě spomáhá prach svrchu psaný o svrabu. K témuž i ke všem zastaralým nedostatkuom na očí spomáháť propáléc šíji i uvléci žíni. Tomu má miesto, kdež hlava jest velmi plna mnohými a zlými mokrostmi; nebo když potáhneš těch mokrostí ot očích, umenšíš jim příčiny nedostatkuov; a protož tuto die mistr Vilhelm: na šíji u kořene záhlavie.

Kapitola XXXI. O červených očí.

[K]text doplněný editorem červenosti očí od krve. Řiekal často mistr Vilhelm, že proti červenosti očí příčiny horké, kúdeli čistú omoč u bielku vaječném, a když puojde spat nemocný, vložiž jemu na oči. A též činie druzí, omočiec střiedu žemle u vodě studenej. A k témuž vezmi tuk psiliicizojazyčný text s jíchy jeho sebraný, a polož rúšku v něm smočenú na oči. A také svař ruožě u vodě a polož na oči, a to létě, ale v zimě svař je v bielém víně, a otevři hlavní žílu, a vypusť z nie krev podlé moci toho nemocného. Také púštěj baňkami krev z šíje kromě lázně. Také kuora bugiecizojazyčný text buď vložena do vody ruožené, a púštěj tu vodu do očí. Také voda s kafrem spomáhá.

Kapitola XXXII. O tiesni a horkosti očí tuto praví.

[K]text doplněný editorem horkosti veliké a tiesni očí spomáhá tuk jitrocelový, skrze dvénásobní rúšku procezený [do]text doplněný editorem oka upuštěný. Tuto vadu trpie od žil tenkých, kteréžto jsú z podstaty oka, když ztlustnú nad běh přirozený; protož zdá se tomu nemocnému, by co zevnitřného hnětlo jeho v uoči, a však tu nic jiného nenie, než tu což pověděno jest. A jestiť v jistotě bolest velmi veliká. A v té bolesti naručesť zbytí zlosti a trápenie bývá vděčno nemocnému, nebo neduhové ne vždy