O oslabení řasy viečcí na očí.

Oči druhdy trpie od oslabení řás, kdyžto řasy obrátie sě do očí, kterýžto vlasové bodú a lepcie oči. Oči trpie nedostatky od příčin vnitřních i zevnitřních, jakožto i jiní údové tělesní; a že oči jsú okrasa všie tváři a údové velmi užiteční, lékař ranný v každém léku, kterýžto k jeho příslušie řemeslu, má býti velmi pilen a snažen; neb ti údové dávají člověku pěkný byt a zachovávají u bytu, nebo mají stráž všeho těla. A protož stvořitel všech, Bóh, je na vysoce a na vrchu všeho těla posadil, a pro ně hlavu člověka zhuoru zvedl proti obyčeji zvieřat všelikých, jichžto oči níží k zemi, ale tvář lidská patří v nebe. A protož na výsosti posadil Bóh oči, aby to činile v hlavě, což činie strážní na tvrzi. A proto Bóh dal člověku dvě, aby když by jedno nemáhalo, druhé člověka ostřiehalo. Protož tě, když úřad svój vedata, mnoho mají přiekaz vnitřních i zevnitřních, nebo trpie od větru, sněhu, od studena i od horka, od prachu i od dýmu. Také ty řasy vlasuov, jenž jsú očima dány na obranu, často bývají na škodu i na zkaženie, kdyžto velmi přerostú anebo se do očí obrátie: nebo náramně bodú a lepcí oči, a nebude li jim spomoženo, oslepíť. Toho nedostatku oprava příslušie na lékaře ranného, a toť jest, jemuž nás učí mistr Vilhelm v této kapitole. Protož slzíta oči a červenáta, a potom upadají v rozličné neduhy. Hned když z obyčeje počnú vlasové řás bósti oči, má jim býti spomoženo, nebo jakož se na počátku těmi náčinky pokazie oči, potom jakžkoli vada těch vlasóv bude opravena, však úrazu minulého škoda při nich zuostane, tak že druhdy nikdy dobří nebudú, totiž maculam, telam et pannumcizojazyčný text. A toho tento lék jest: buď uřězáno viečce nožíky od jednoho kútka do druhého, což jest zbytečného, a po tom ustřižení buď viečce ušito.