kteříž by leptáním svým uškodili očima aneb tečenie přispářeli do očí. A jest li tečenie z obú očí, tehdy buď to stavidlo od ucha až do ucha; pakli jest z jednoho, buď stavidlo nad tiem, z něhož teče, z prachu kadidla a masticiscizojazyčný text, nebo toliko z kadidla a z bielku vaječného, nebo z múky bobové nebo z múky pšeničné a z bielku vaječného. Pakli jest neduh vetchý, buď proděvadlo neb zprýštivadlo od ucha až do ucha [u]text doplněný editorem prostředku čela z majek a z loje kozlového, a druhý den přilož list zelený. Nemohl li by kto mieti majek, ten učiň to proděvadlo nebo zprýštidlo z prachu střednie kuory bzové, kterýžto rozdělán s plinami dobřeť prodievá nebo zprýšťuje. Někteří majky rozdělávají s sádlem vepřovým, ale jakožť praví mistr Vilhelm, s toho snadně následuje škoda stavenie a zřezánie vody; pakli by se to přihodilo, daj tomu píti mléko kozie, v němž by rozpuštěn byl prach majek. Pakli to tečenie slzí jest skrze žíly vnitřnie, tehdy vlož se to v dólku chřtálka ušného, aneb do prostřed ucha, kdežto ukazuje se veliká žíla. Než obé příhodě spomáhá koliriumcizojazyčný text, totiž lék očí, kterýžto takto se dělá: prach kuppecizojazyčný text, totiž ruožě bielé, s bielkem vajce pečeného a tvrdého směš spolu v mědenici aneb sválej v hrsti, a potom vyždmi skrze dvénásobní rúchu, a ten tuk, který s toho vyteče, pusť do očí, a spomóžť. Proti tečení slzí z očí vezmi hrozen bielý neuzrálý a vysuš v peci, a pak ztluc v prach a prosítuj a klaď do očí, a dobřeť stavuje slzy z očí.

Kapitola XXVIII. O svrabu očí.

[K]text doplněný editorem svrabu očí platen jest zázvor bielý, když by sejma s něho kuoži, dotekl se jím miesta svrabného. Svrab větčí jest vada řás nebo vietčce nežli očí, jakž koli řiekáme: Mám svrab v očí. A stává se z ostrých nebo kyselých parností, kteréžto bodenie a leptánie v nich činie. A proti tomu děje se tento lék: stred opěněná, víno a bielek