chomáčky, kteří jsú ve lbi, i na leb buď uvedena, a velikým chomáčkem přiložena, kteří by ji drželi, aby se stránky jejie nepohnuly. Aby lékař uměl hodně pokládati svá vázanie, tudy často učiní nemocnému veliké pohodlé, a on také svému úmyslu tiem mnoho spomáhá, a to také počestné jest i umělé v sobě velmi. A pak rána pro rozličnost miesta uraženého opatrně buď vázána. A tak od jitra až do večera, a od večera až do jitra ostavena buď rána uvázaná; a když se lékař k vázaní navrátí, nalezne li, ano ty čtyři kožky otekly, dobré jest znamenie. Pakli jinak, tehdy zlé. Skrze to, což tuto řekl mistr Vilhelm, rozumí se, že duchové a mokrosti zběhují se na to miesto, a že moc jest v něm přitahujície, a že to miesto živo jest a krmí se. A pakli toho otoku nenie, tehdy mrtev jest. A ten lék má býti veden, dokud plně leb nebude napravena; a pak ty kuože budú na své miesto navráceny a rána ostruhú ruoznú a červeným prachem scelena.

Kapitola šestá. O rozštiepení lbi.

Jakožto skulinka leb se druhdy rozsedne, tak že jedna [strana]text doplněný editorem mimo druhú se neponíží ani povýší, a také nenie viděti, by se z nich která nalomila. Leb zevnitřním dielem má někakú celistvost a hustost, a tato má pevnost, a ten svrchek slóve dešťka zevnitřnie lbi. A též s vnitřnie strany od mozku má také celistvost, a ta slóve vnitřnie dešťka lbi; a mezi těma jest pichavité a řédké zpuosoby. A protož, aby lékař mohl býti ujištěn, jest li leb nakloněna, aneb s obú stranú se rozsedla, vlí na to miesto černidla, kdež se naděješ. A potom pilně setři černidlo; a jest li které nalomenie, to černidlo, kteréž setřieno nemuož býti, okazuje. Polož trošku vlny nebo lehké peřie na to miesto, a nemocný zacpaj sobě usta i chřípi, a oddechni zmužile. A jest li, že jaký duch tú rozsedlinú vyjde, že tiem chlupem nebo perem pohne, tehdy se jest leb skrze a skrze rozsedla. A v té příhodě takto má býti jednáno: jest li nad tú rozsedlinú úzká rána, uprostraněna buď, a leč by rozumně překáželo, tehdy podlé