a k tomu jest od opatrných nalezena, a protož die mast ranného lékařstvie neobyčejná.

Kapitola třetie. O otoku hlavy bez rány.

Od úrazu palice nebo kamene bývá otok na hlavě bez rány a bez bázni; nebo kdyby byl otok od zlomenie lbi, tehdy by mělo viece razáno býti k zlomení nežli k otoku. A tehdy má hned naložena býti na otok střieda s solí, a máť suol mačkáním nebo hňetením vtělena býti té třiedě. Pakli by otok tak nemohl býti sehnán, tehdy buď přikládána některá dřievních embroca, ať by věc od boku obrátila sě v hnój. A že obecná suol jest leptavá, jehož leptánie snad by ten nemocný nemohl strpěti, tehdy pod onu střiedu osolenú má rúška tenká podložena býti. V městě Montpesolaně o Vánociech byl sem, maje otok žláz převeliký, neb sem na počátku byl zmeškal požívati lékuov otrazivých. A byl jest ten otok žláz v třieslech, a večer, když jidech spat, naložil sem naň tu střiedu solnú až do jitra, a tak uby otoku i bolesti, že sem mohl ve dne choditi. A po druhý večer opět to učinil, a by mi lépe. A tak sem to činil, až sem všechen otok zmalil, že byl jakžto ořech léskový, ale byl tvrdý jako kámen. A že sem nemněl, by mohl se rozpustiti, i přiložil sem cibuli velmi horkú pod popelem pečenú, aby uzrál ten otok; a tak přes noc ta všecka tvrdost zmisala. A proto sem toto všecko napořád, jakož se přihodilo, popsal, aby se tomu naučil, komuž by se též přihodilo. Pakli by otok byl malý, přilož hned železo studené nebo kámen, aneb jinú věc skutečně studenú, aby otrazila otok. Ten lék dětinský jest a velmi obecný, a z toho má viece slávy nežli pohaněnie.

Kapitola čtvrtá. O ráně s zlomením lbi velikým a zřetedlným.

Přiházie se druhdy s ranú hlavy zlomenie lbi, a druhdy zlomenie jest veliké a znamenité a rána nad ním široká a prostraná: tehdy hned, leč by se neskrovného toku krve bál, kost nebo což by tu jiného bylo, vytrhni, a potom přetenkú rúšku mezi lbí a mázdřicí tvrdú, nádobú málo nahnutú, jenž castacizojazyčný text slóve,