Ač maličko bylo by tobě, také maličko rád udělovati uč {snaž}meziřádkový přípisek mladší rukou se. Tob4,10 Nebo odplatu tobě dobrú pokládáš v den potřeby, Tob4,11 nebo almužna od každého hřiechu a smrti vysvobozuje a nedopustí duše jíti do temnosti. Tob4,12 Dóvěřilivost veliká bude před najvyšším Bohem almužna všem činícím ji. Tob4,13 Šetř tebe, synu mój, od každého smilstva a kromě ženy tvé nikda netrp hřiechu věděti. Tob4,14 Pýše nikda v tvém smysle aneb v tvém slově panovati nedopúštěj, nebo v ní počátek vzalo jest všeckno zatracenie. Tob4,15 Ktož kolivěk něco dělal by, inhed jemu mzdu navrať a mzda námezdníka tvého u tebe ovšem neostávaj. Tob4,16 Což od jiného nenáviděl by dieti se tobě, viz, aby ty nečinil někdy jinému. Tob4,17 Chléb tvuoj s lačnými a potřebnými jez a z rúcha tvého nahé přikrývaj. Tob4,18 Chléb tvuoj a víno tvé na pohřeb spravedlivého postav a neroď z něho jiesti a píti s hřiešníky. Tob4,19 Rady pak vždyckny od múdrého vztazuj. Tob4,20 Vešken čas dobrořeč Boha a pros od něho, ať cesty tvé zpravuje a všěckny rady tvé v něm zóstávajte. Tob4,21 Ukazuji také tobě, synu mój, dáti mě deset hřiven střiebra, když ještě nemluvňátkem byl jsi, Gabelovi v Rages městě Médských a zápis jeho u mne jmám. Tob4,22 A protož opatř, kterak k němu přišel by a vzal by od něho svrchu pamatovanú váhu střiebra a vrátil by jemu zápis jeho. Tob4,23 Neroď báti se, synu mój, chudý zajisté život neseme, ale mnohé dobré jmieti budeme, ač báli bychom se Boha a odstúpili bychom od každého hřiechu a činili bychom dobře.

Pátá kapitula

Tob5,1 Tehda Tobiáš odpověděl jest otci svému a řekl jest: Všickno, což kolivěk přikázal jsi mně, učiním, otče. Tob5,2 Kterak pak těch peněz hledal bych? On mne nevie a já jeho neviem. Které znamenie dám jemu? Ale ani cesty, po které šlo by se tam, nikda neznal jsem. Tob5,3 Tehda otec jeho odpovědě jemu a vece: Zápis jeho u mne jmám, kterýž když jemu ukázal by, inhed navrátíť je tobě. Tob5,4 Ale nynie jdi a pohledaj některého tobě věrného muže, kterýž šel by s tebú za mzdu svú, když ještě živ jsem, aby vzal je. Tob5,5 Tehda vyšed Tobiáš, nalezl jest mládence stojícieho stkvostného, přepásaného a jakožto připraveného k chozenie. Tob5,6 A nevěda, by anjel boží byl, pozdravil jest jeho a řekl jest: Odkud tě jmáme, dobrý mládenče? Tob5,7 A on odpovědě: Z synuov Izrahelových. I vece jemu Tobiáš: Znal li jsi cestu, kteráž vede do krajiny Médských?