Léta páně[42]páně: Panie tisícího[43]tisícího: Tiſycýho pětistého čtyřidcátého[44]čtyřidcátého: Cžtyřidcatého prvního ve čtvrtek v ochtáb[45]ochtáb: Ochtab Na nebe vstoupení Pána Krista, jinak ve čtvrtek před slavností[46]slavností: ſlawnoſti Ducha svatého[47]2. června, bylo velmi veliké horko a sucho nad obyčej, tu mezi devatenáctú a dvadcátú[48]dvadcátú: dwadcatu hodinú[49]hodinú: hodinu vyšel oheň v Menším Městě pražském z domu, kterýž slove Bašta, kteréhož na ten čas v držení pan[50]pan: Pán Ludvík[51]Ludvík: Ludwik z Gutštajna, a to vyjití toho ohně tímto[52]tímto: timto a takovým se zpuosobem zběhlo.
Dva pokryvači krov na rathauze téhož města opravujíce[53]opravujíce: oprawugice, uhlédali, ano szadu toho domu při samým komínu[54]komínu: kominu z podstřeší, kterúž komín kuchynný obit byl, děrou skrze šindely aspoň na puol lokte voheň vyskočil a zase se schoval, a tak podruhé i potřetí. I vidúce, že se ten oheň rozmáhá[55]rozmáhá: rozmaha, volali na lidi, kteříž byli na ryňku, pravíce: „Hoří, hoří komín[56]komín: komin kuchynný[57]kuchynný: kuchinny na Baště!“ Lidé, to slyšíce, rychle k tomu domu s rynku popředku běželi, ale služebníci[58]služebníci: ſlužebnicy téhož pána, zavřevše dvéře, do domu žádného nechtěli pustiti a někteří sami toho ohně hasiti počali, ale znamenavše, že jeho nemohú přemoci, těm, jenž ustavičně tloukli a volali, odevřeli, a oni vskočivše do domu, protože se oheň rozmohl, žádným obyčejem nemohli k té kuchyni přistúpiti[59]přistúpiti: přiſtupiti, neb marštale byly při samé kuchyni, na kterýchž bylo seno i sláma[60]sláma: ſlama, a ta počala velmi hořeti.
Vtom oheň přeskočil na druhou stranu té ulice, až na krov domu někdy Duchka Přeštického[a]Přeštického] pṙeſſtiċkého, a odtud pro točení sem i tam větru obracel se oheň na všecky čtyři strany.
Najprvé k straně východní zapálil se duom Fuxa krajčího a Kolářuov nárožní[61]nárožní: narožnij proti rathauzu a hned přes ulici duom konventský kláštera[62]kláštera: Klaſſtera sv. Tomáše[63]Tomáše: Tomaſſe a odtud hnal se velmi prudce až k domu někdy pana sudího, jenž slove Vápenice[64]Vápenice: Wapenice, a tak až k bráně[65]bráně: branie Písecké pod samé valy.
K straně pak západní[66]západní: zapadnij hned od Bašty, kdež se zapálilo, hořeti počal duom páně z Roupova a odtud najvyššího[67]najvyššího: naywyžſſijo pana purgrabí[68]purgrabí: Purgrabi a páně[69]páně: panie komorníkův a páně[70]páně: panie Žabkův a tak dále.
Když ještě ten duom na Baště hořal, oheň, obrátiv[71]obrátiv: obratiw se k straně polední, pojal s sebú obecní kuchyni, která stála[72]stála: ſtala prostřed rynku, a při tom krov s věže kostelíku[73]kostelíku: koſteliku sv. Vácslava[74]Vácslava: Waczſlawa a
