[B3r]číslo strany rukopisu chvácen [315]chvácen: zachwacen sa, uhořal. Při tom nějaká Dorota, kuchařka vikářská [316]vikářská: Wikaṙſka , s dvěma pacholátky [317]pacholátky: pacholatky uhořala [g]uhořala] vhořalac.

V domu místopísaře [318]místopísaře: mijſto Piſaře uhořal téhož Hynka Krabice strejc [319]strejc: ſtrayc Lacek z Veitmile, kterýž se [320]se: gſe byl smyslem pominul.

V témž ohni uhořal syn Jana, zvoníka [321]zvoníka: Zwonika Kostela pražského, pacholík [322]pacholík: pacholik .

Staněk obročník, ten se zasul tu, na Hradě pražském, kterýž není až do této chvíle nalezen.

Dvé dítek přeutěšených Martina holomka, kterýž prvé bydlil u brány [323]brány: brany Písecké, také uhořalo.

Vincenc holomek také uhořal až do smrti.

Mezi mosty, kde Barvířka bydlela, tu na tom placu shořal Mikuláš Jiskra z Klatov.

V Bílé [324]Bílé: bijle věži [325]věži: wiežij uhořal beznosý [326]beznosý: beznoſy Balcárek [327]Balcárek: Balcarek u vězení.

Jiřík, kterýž Mihulku zpravoval a měl domek v zámku [328]zámku: zamku u samých vrat, ten, když hořalo, vyběhl s manželkou a s děvečkou před duom mistra Jana, a tu, kde stály dvě děla a moždíř, sám třetí uhořal, a neostaly jich všech než kosti.

Blažek holomek, kterýž býval štolmajstrem, ten sobě velmi škodlivě ruce opálil [329]opálil: opalil .

Kubík [330]Kubík: Kubik holomek, ten sobě prsty u rukú opálil [331]opálil: opalil , však proto ti oba sou ještě živí.

Na Hradčanech tito jsou shořeli

V domu Petra v šraňcích uhořal Jiřík hausknecht.

V domu pána z Štermberka shořal nějaký Šváb [332]Šváb: Sſwab te [B3v]číslo strany rukopisu