za[B3r]číslo strany rukopisuchvácen[315]zachvácen: zachwacen sa, uhořal. Při tom nějaká Dorota, kuchařka vikářská[316]vikářská: Wikaṙſka, s dvěma pacholátky[317]pacholátky: pacholatky uhořala[g]uhořala] vhořalac.

V domu místopísaře[318]místopísaře: mijſto Piſaře uhořal téhož Hynka Krabice strejc[319]strejc: ſtrayc Lacek z Veitmile, kterýž se[320]se: gſe byl smyslem pominul.

V témž ohni uhořal syn Jana, zvoníka[321]zvoníka: Zwonika Kostela pražského, pacholík[322]pacholík: pacholik.

Staněk obročník, ten se zasul tu, na Hradě pražském, kterýž není až do této chvíle nalezen.

Dvé dítek přeutěšených Martina holomka, kterýž prvé bydlil u brány[323]brány: brany Písecké, také uhořalo.

Vincenc holomek také uhořal až do smrti.

Mezi mosty, kde Barvířka bydlela, tu na tom placu shořal Mikuláš Jiskra z Klatov.

V Bílé[324]Bílé: bijle věži[325]věži: wiežij uhořal beznosý[326]beznosý: beznoſy Balcárek[327]Balcárek: Balcarek u vězení.

Jiřík, kterýž Mihulku zpravoval a měl domek v zámku[328]zámku: zamku u samých vrat, ten, když hořalo, vyběhl s manželkou a s děvečkou před duom mistra Jana, a tu, kde stály dvě děla a moždíř, sám třetí uhořal, a neostaly jich všech než kosti.

Blažek holomek, kterýž býval štolmajstrem, ten sobě velmi škodlivě ruce opálil[329]opálil: opalil.

Kubík[330]Kubík: Kubik holomek, ten sobě prsty u rukú opálil[331]opálil: opalil, však proto ti oba sou ještě živí.

Na Hradčanech tito jsou shořeli

V domu Petra v šraňcích uhořal Jiřík hausknecht.

V domu pána z Štermberka shořal nějaký Šváb[332]Šváb: Sſwab te[B3v]číslo strany rukopisusař