nej[G3v]číslo strany rukopisuvyššího biskupa muože říditi v čas potřeby při svátosti oltářní i jiných, zachovajíc podstatu, což by se k užitku, jednotě a svornosti křesťanského lidu vztahovalo, a že i pod jednou i pod obojí přijímání svátosti velebné oltářní v církvi bylo a muože býti.

Již přistoupíme k tomu, kterak bychom se při té svátosti měli chovati a čeho přitom s pilností bedlivou šetřiti

Takto se pak při této velebné svátosti oltářní chovati máme a této trojí věci šetřiti.

Nejprvé, aby při nás víra celá, pravá a gruntovní byla, jakž apoštol svatý Pavel praví: Že musí věřiti, kdo chce přístup k Bohu míti.[125]Hb 11,6

1.

Nebo podlé též řeči apoštolské: Bez víry nemožné jest se Bohu líbiti.

Židům 11[l]11] II.[126]Hb 11,6

Taková pak víra naše při svátosti oltářní má býti, že po vejpovědi slov kněze na mši svaté již tu víceji chleba ani vína nezůstává, než že jest pravé tělo a pravá krev Pána našeho Ježíše Krista a pravý, celý a živý Kristus podlé řeči Spasitele našeho, kterýž dí: Toto jest tělo mé a tato jest krev má. A že nic víceji není pod okrouhlostí anebo velikostí hostiecizojazyčný text jako pod nejmenší částkou; aniž jest vícejí pod jednou nežli pod druhou spuosobou. Ale tak mnoho jest pod spůsobou chleba jako pod spůsobou vína. A že nic víceji ten, kdož