Také při té velebné svátosti oltářní věřiti máme, že tu nic víc jeden kněz nežli jako i druhý nepuosobí. Nebo k hodnosti anebo nehodnosti kněze nemá se šetřiti, ale k ouřadu a moci slov Pána Krista, kteráž se na mši svaté vypovídají. A jak mnoho na jednom oltáři, tak mnoho i na druhém. Jak mnoho jeden přijímá, tak i druhý. Ta má naše víra a taková při této svátosti oltářní býti, bez kteréž víry (jakž svatý Pavel praví) nemožné jest se Bohu líbiti. Ta jest první věc, kteréž s pilností šetřiti máme.

Židům 11[138]Hb 11,6

Druhé, při této velebné svátosti tohoto máme šetřiti, abychom náležitě a s vážností, stojíc v poslušenství církve svaté, k přijímání přistupovali, skušujíc sebe, abychom tělo Páně (tak jakž nám radu dává svatý Pavel) rozsuzovali.

1 Kor. 11[139]1 C 11,28

Rozsuzovati tělo Páně a sebe zkušovati

Rozsuzovati pak tělo Páně nic jiného není, než abychom tu velebnú svátost daleko od jiných pokrmův a nápojův nejdůstojnější věřili býti, a to takto: Že se tu přijímá svrchované, věčné, dobré, nejmocnější, nejmúdřejší, nejdobrotivější, nejspravedlivější, nejsvětější, jednorozený, Boha Otce věčného, v jednotě spolu Ducha svatého přebývající Syn Kristus Ježíš, Bůh a člověk, kterémuž se všickni anjelé klanějí, ďáblové se třesou, strachuje se všeckno stvoření, jehožto slávou plná jsou nebesa i země, kterýž pro nás a pro naše spasení sstoupil s nebe, z panny se