[G2v]číslo strany rukopisuže Ježíš měl umříti za lid. A netoliko za lid, ale aby syny Boží, kteříž byli rozptýleni, shromáždil v jedno.

Jan 11[k]11] II[122]J 11,51–52

Zlost Kaifášova neublížila ouřadu jeho.

Nepochybuji, že někdo všetečný (jakž takových mnoho jest nyničko) může se vytrhnouti, že tomu místa nedává, aby církev skrze koncilium anebo nejvyššího biskupa měla v těch věcech říditi a ustanovovati, kteréž z božského nařízení a ustanovení jsou, a evanjelistové nikdý že o tom nevypisují. Tomu tuto odpověd dávám: Proč sám toliko těch věcí nešetří a nenásleduje, kteréž u evanjelistuov jsou, a proč některé věci zachovává a v nich stojí, co jsou evanjelistové nepoznamenali. Ku příkladu. Optáši se ho: Kdo jest? Odpovíť, že jest křesťan. Aneb někteří subtýlnějšího (mimo jiné chtíc vidíni býti) náboženství užívajíc, dí: Christian jsem. A nikdý Pán Kristus neporučil mu, ani evanjelistové nepoznamenali, aby se měl tak nazývati. Nebo v Skutcích apoštolských nacházíme, že jsou ti, kteří v Pána Krista uvěřili, slouli učedlníci a bratří. Odkudž tehdy to máš? Od církve. Sobota aby neměla svěcena býti, Pán Kristus nikdá nepřikazuje, aniž evanjelistové o tom co píší; a proto ji nesvětíš než neděli. Odkud to máš? Od církve. Při křtu svatém rukojmí nebo kmotrův užíváš, také Pán Kristus toho nepřikázal a jiné věci pobožné se tu dějí. Odkud to? Od církve. Při svátosti oltářní kterak se chováš? Ráno lačný přistupu[G3r]číslo strany rukopisuješ