přistupu[G3r]číslo strany rukopisuješ v kostele, klečíc s vážností, a toho Pán Kristus tak jest nenařídil. Nebo evanjelistové jináč daleko jsou poznamenali o ustanovení poslední večeře Páně. Nejprvé že jsou s Pánem Kristem jedli pečeného beránka v hořejším večeřadle a bylo u večer, ne ráno. Potom do dolejšího večeřadla přišli, tu jim nohy Pán Kristus umýval, vytíral, za stůl se s nimi posadil; dvanáct jich toliko bylo a Pán Kristus třináctý, žádného z sedmdesáti učedlníkuov, ženy také žádné k tomu nepovolal, ani své vlastní matky. Brali učedlníci a seděli, mezi nimi jeden byl zrádce a z počtu jich totiž Pán Kristus byl ukřižován. Hle, všetečníčku, kdyby měl toliko samé litery šetřiti a ustanovením Pána Krista v zevnitřnosti se honositi, musil by to i jiné mnohé dokázati. Tak i při jiných všech věcech křesťanských mnoho se pobožně užívá, což není psáno u evanjelistuov, aniž náleží jaké jiné odpovědi dávati. Nebo církev svatá Duchem svatým se řídí a zpravuje, nemajíc toliko psané slovo samé, ale také vdechnuté a od apoštoluov svatých (kteříž jsou málo psali) mluvené a kázané, jakž i sám o sobě Pán Kristus dí: Mnoho měl bych vám mluviti, ale nemuožete toho nyní snýsti.

Jan 16[123]J 16,12

Ale když příjde utěšitel Duch pravdy, tenť vás naučí všeliké pravdě. Ne nadarmo dí Spasitel: Kdož neuposlechne církve, buď tobě jako pohan a zjevný hříšník.

Mat. 18[124]Mt 18,17

A tak z toho můžete porozuměti, kterak církev svatá skrze koncilium a nej[G3v]číslo strany rukopisuvyššího