nejvyššího biskupa muože říditi v čas potřeby při svátosti oltářní i jiných, zachovajíc podstatu, což by se k užitku, jednotě a svornosti křesťanského lidu vztahovalo, a že i pod jednou i pod obojí přijímání svátosti velebné oltářní v církvi bylo a muože býti.

Již přistoupíme k tomu, kterak bychom se při té svátosti měli chovati a čeho přitom s pilností bedlivou šetřiti

Takto se pak při této velebné svátosti oltářní chovati máme a této trojí věci šetřiti.

Nejprvé, aby při nás víra celá, pravá a gruntovní byla, jakž apoštol svatý Pavel praví: Že musí věřiti, kdo chce přístup k Bohu míti.

1.

Nebo podlé též řeči apoštolské: Bez víry nemožné jest se Bohu líbiti.

Židům 11

Taková pak víra naše při svátosti oltářní má býti, že po vejpovědi slov kněze na mši svaté již tu víceji chleba ani vína nezůstává, než že jest pravé tělo a pravá krev Pána našeho Ježíše Krista a pravý, celý a živý Kristus podlé řeči Spasitele našeho, kterýž dí: Toto jest tělo mé a tato jest krev má. A že nic víceji není pod okrouhlostí anebo velikostí hostiecizojazyčný text jako pod nejmenší částkou; aniž jest vícejí pod jednou nežli pod druhou spuosobou. Ale tak mnoho jest pod spůsobou chleba jako pod spůsobou vína. A že nic víceji ten, kdož