že Ježíš měl umříti za lid. A netoliko za lid, ale aby syny Boží, kteříž byli rozptýleni, shromáždil v jedno.

Jan 11

Zlost Kaifášova neublížila ouřadu jeho.

Nepochybuji, že někdo všetečný (jakž takových mnoho jest nyničko) může se vytrhnouti, že tomu místa nedává, aby církev skrze koncilium anebo nejvyššího biskupa měla v těch věcech říditi a ustanovovati, kteréž z božského nařízení a ustanovení jsou, a evanjelistové nikdý že o tom nevypisují. Tomu tuto odpověd dávám: Proč sám toliko těch věcí nešetří a nenásleduje, kteréž u evanjelistuov jsou, a proč některé věci zachovává a v nich stojí, co jsou evanjelistové nepoznamenali. Ku příkladu. Optáši se ho: Kdo jest? Odpovíť, že jest křesťan. Aneb někteří subtýlnějšího (mimo jiné chtíc vidíni býti) náboženství užívajíc, dí: Christian jsem. A nikdý Pán Kristus neporučil mu, ani evanjelistové nepoznamenali, aby se měl tak nazývati. Nebo v Skutcích apoštolských nacházíme, že jsou ti, kteří v Pána Krista uvěřili, slouli učedlníci a bratří. Odkudž tehdy to máš? Od církve. Sobota aby neměla svěcena býti, Pán Kristus nikdá nepřikazuje, aniž evanjelistové o tom co píší; a proto ji nesvětíš než neděli. Odkud to máš? Od církve. Při křtu svatém rukojmí nebo kmotrův užíváš, také Pán Kristus toho nepřikázal a jiné věci pobožné se tu dějí. Odkud to? Od církve. Při svátosti oltářní kterak se chováš? Ráno lačný přistupuješ