J1,6 Byl člověk poslaný od boha, jemužto jméno bieše Jan. J1,7 Ten přišel na svědečstvie, aby svědečstvie vydal o světlu, aby všickni věřili skrze něho. J1,8 Nebieše on světlo, ale aby svědečstvie vydal o světlu. J1,9 Bieše světlo pravé, které osvěcuje každého člověka, přicházejícieho na tento svět. J1,10 Na světě bieše a svět skrze něho učiněn jest, a svět jeho nepoznal. J1,11 Mezi své vlastnie přišel, a svoji sú ho nepřijali. J1,12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc, aby syny božími byli, těm, kteříž věřie ve jméno jeho, J1,13 kteřížto ne ze krví ani z vuole těla ani z vuole muže, ale z boha narozeni sú. J1,14 A slovo tělo učiněno jest a přebývalo mezi námi. A viděli sme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od otce, plného milosti a pravdy. J1,15 Jan svědečstvie vydává o něm a volá řka: „Tento bieše, o němž sem pravil: Jenž po mně přijíti má, přede mnú učiněn jest, nebo první mne bieše.“ J1,16 A z plnosti jeho všickni my vzali sme a milost za milost, J1,17 nebo zákon skrze Mojžieše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest. J1,18 Boha jest žádný nikdy neviděl, jednorozený syn, jenž jest u věčnosti otce, onť jest vypravil.
J1,19 A totoť jest svědečstvie Janovo, když poslali Židé od Jeruzaléma kněžie a jáhny k němu, aby otázali ho: „Ty kto jsi?“ J1,20 I vyznal jest a nezapřel a vyznal, že já nejsem Kristus. J1,21 I otázali ho: „Což tehdy? Eliáš si ty?“ I řekl: „Nejsem.“ „Prorok li si ty?“ A odpověděl: „Nic.“ J1,22 Tehdy řekli jemu: „Kto si? Ať odpověd dáme těm, kteří sú nás poslali. Co pravíš sám o sobě?“ J1,23 Vece: „Já hlas volajícieho na púšti: Zpravte cestu páně, jakož die Izaiáš prorok.“ J1,24 A kteří biechu posláni, z zákonníkuov sú byli. J1,25 I otázali ho a řekli jemu: „Což tehdy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus ani Eliáš ani prorok?“ J1,26 Odpověděl jim Jan řka: „Já křtím vás u vodě, ale uprostřed vás stál, jehož vy neviete. J1,27 Onť jest, jenž po mně přijíti má, jenž přede mnú učiněn jest, jehožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho.“ J1,28 Tyto věci v Betaní staly sú se za Jordánem, kdežto bieše Jan křtě.
J1,29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an se béře k němu, i vece: „Aj, beránek boží, aj, jenž snímá hřiechy světa. J1,30 Tentoť jest, o němž sem řekl, že po mně přijde muž, jenž přede mnú učiněn jest, neb prvnější mne bieše, J1,31 a já nevěděl ho, ale aby oznámen byl v lidu izrahelském, proto já přišel jsem, křtě u vodě.“ J1,32 A svědečstvie vydal jest Jan řka, že sem viděl ducha, an sstupuje jako holubice s nebe a zuostává na něm. J1,33 A já sem ho neznal, ale který mě poslal křtíti u vodě, ten mi jest řekl: Nad kýmž uzříš ducha sstupujícieho a zuostávajícieho na něm, tenť jest, ještoť křtí v duchu svatém. J1,34 A já sem viděl a svědečstvie sem vydal, že tento jest syn boží.
J1,35 Jiného pak dne opět stál Jan a z učedlníkuov jeho dva. J1,36 A vida Ježíše, an se béře, vece: „Aj, beránek boží.“ J1,37 I slyšali sú jeho dva učedlníci mluvícieho i šli sú za Ježíšem. J1,38 Tehdy obrátiv se Ježíš a uzřev je, ani jdú za ním, vece jim: „Co hledáte?“ Kteřížto řekli: „Rabi (jenž se vykládá: Mistře), kde bydlíš?“ J1,39 Die jim: „Poďte a ohlédajte.“ I šli a ohlédali sú, kde by bydlil, a zuostali jsú u něho ten deň a bieše jakožto desátá hodina. J1,40 I byl Ondřej, bratr Šimonuov, jeden ze dvú, kteří jsú byli slyšeli ot Jana a šli za Ježíšem. J1,41 I nalezl on najprvé bratra svého Šimona a řekl jemu: „Nalezli sme Mesiáše (jenž se vykládá Kristus).“ J1,42 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, řekl: „Ty si Šimon, syn Januov. Ty slúti budeš Cefas, jenž se vykládá Petr.“
J1,43 Nazajtřie pak Ježíš chtěl vyjíti do Galilee i nalezl Filipa a řekl: „Poď po mně.“ J1,44 A bieše Filip ot Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. J1,45 Nalezl také Filip Natanaele i die jemu: „O němž psal Mojžieš v zákoně a
