[62]číslo strany rukopisu[214]popisek k obrázku: «Peklo svatých, očistec, peklo dietek nekřtěných, peklo zatracených»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek dušě sjednána s božstvím do předpeklé sstúpila. A peklo jest čtvero nebo čtyři miesta pekelná, točíš zatracených, dietek nekřstěných a těch, ješto se mají zčistiti, a svatých. V pekle zatracených jest dým a oheň nezhasilý, obezřenie diáblóv a hruoza třasúcie, črvie svědomie a tmy makavé, zima nevypravená a smradové bez čísla nečtitedlní, hrozná závist a ústavné nabiezěnie. Zlořečenstvie, nebytnost smrti a zúfanie do vykúpenie vždy sú na smrti a nikdy neumierají, vždy sě muky obnovují a nikdy sě neskonají. Do toho pekla nikdy Kristus nesstupoval aniž kterých duší odtud vykúpil. Nad tiem peklem jest miesto, ješto slóve peklo dietek neokřstěných a neobřezovaných, tu nenie muka čitedlná, ale však jest muka škody a radost mají velikú z dobroty boha velikého. Velikost radosti těch dietek převyšuje velikost všěch radostí světských: radují se tomu, že sú stvořitele svého hřěšiece neurazily a že před peklem zatracených vždy budú bezpečny. A co z nich buoh učiní, toho nemóž žád[215]popisek k obrázku: «Pec Nabuchodonozorova»[#]obrázek nebo jiný grafický prvekný věděti ani který doktor móž toho dojíti. Nad tiem miestem jest peklo těch, ješto se mají vyčistiti; v tomť jest rozličnost muk a bolestí mnohých. Nebo sluhy hřiechuov tolikéž i takéž vezmú každý očistec a muku. Muka těch móž utišena býti skrze slúženie mší, skrze modlitby a posty a dávanie almužny, skrze odpustky a skrze cizieho pokánie přijetie. Muka očistcě nemóž býti slovy vypravena, neb žádná muka na světě nemóž se jí vrovnati, kakýž rozdiel mezi ohněm očistcovým a mezi ohněm zemským. Nad tiem miestem jest peklo svatých, ješto jiným jménem {nazváno[216]}marginální přípisek soudobou rukou; * umístění slova v rukopise omylem naznačeno zanáškou až za slovo Abrahamovo slóve lóno Abrahamovo. Do toho pekla Kristus sstúpil a všecky[217]na konci řádku původně jen „wſſe“, na začátku nového řádku původně jen „czky“ – připsáním „l a wſye“ na krajích obou řádků doplněna vypadlá slova, ktož v něm byli, mocně odtud vysvobodil. V tomto byla dušě Kristova od hodiny z těla vystúpenie až do jeho slavného vzkřiešenie hodiny. Ale věděti nám, že ač dušě Kristova byla od těla odlúčena, však božstvie ani od těla ani od dušě nebylo[218]ne- nadepsáno odlúčeno. V přědpeklí bylo božstvie sjednané s duší od těla oddělenú, v hrobě bieše božstvie sjednané s tělem umrtveným. Když Kristus do předpeklé všel, světí božstvie viděli a všicku nebeskú radost