jest v městě, jenž slove Nazareth, aby se naplnilo, což řečeno jest skrze proroka, že Nazaretský nazván bude.
Kapitola III.
Mt3,1 Pak ve dnech oněch přijide Jan Křtitel, káže na púšti židovské Mt3,2 a řka: „Pokánie čiňte, neb přiblíži se královstvie nebeské.“ Mt3,3 Toť ten jest zajisté, o němž řečeno jest skrze Izaiáše proroka řkúcieho: Hlas volajícieho na púšti: Zpravte cestu páně, pravé čiňte stezky jeho. Mt3,4 A on Jan mějieše rúcho z srstí velblúdových a motovúz kožený u svých bedr a pokrm jeho bieše zelina a med lesní. Mt3,5 Tehdy vycházieše k němu vešken Jeruzalém i všecko Židovstvo i každá vlast při Jordánu Mt3,6 a křtiechu se od něho v Jordáně, vyznávajíce hřiechy své. Mt3,7 Tehdy vida mnoho zákonníkóv a saduceóv, ani jdú ke křstu jeho, řekl jim: „Národové hadoví, kto vám ukázal utéci od budúcieho hněvu? Mt3,8 Protož čiňte hodné ovoce pokánie Mt3,9 a neroďte řéci sami v sobě: Otce máme Abrahama. Zajisté pravímť vám, že mocen jest buoh z kamenóv těchto zbuditi syny Abrahamovy. Mt3,10 Neb již sekyra k kořenu dřeva přiložena jest. Neb všeliké dřevo, kteréž nečiní ovoce dobrého, vyřezáno bude a v oheň puštěno. Mt3,11 Jáť zajisté křtím vás u vodě ku pokání, ale ten, jenž po mně příde, silnější mne jest, jehož já nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás bude křtíti v duchu svatém a v ohni. Mt3,12 Jehožto lopatka v ruce jeho, a učistíť holemnici svú. I shromazdíť pšenici svú do stodoly své, ale plevy sežže ohněm neuhaslým.“
Mt3,13 Tehdy přijide Ježíš od Kalilee k Jordánu k Janovi, aby se pokrstil od něho, Mt3,14 ale Jan bránieše jemu řka: „Já od tebe mám se křtíti, a ty jdeš ke mně?“ Mt3,15 A odpověděv Ježíš, vece jemu: „Ponech mi, neb tak slušie nám naplniti všelikú spravedlnost.“ Tehdy dopusti jeho. Mt3,16 A když by pokřtěn Ježíš, ihned vystúpi z vody a aj, otevřěna sú jemu nebesa a viděl jest ducha božieho sstupujícieho jakožto holubici a přicházejícieho na něho. Mt3,17 A aj, hlas z nebe řkúci: „Tentoť jest syn mój milý, v němž mi se zalíbilo.“
Kapitola IIII.
Mt4,1 Tehdy Ježíš veden jest na púšť od ducha, aby byl pokúšen od diábla. Mt4,2 A když se posti čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, potom zlačněl jest. Mt4,3 A přistúpiv pokušitel, vece jemu: „Si li syn boží, řci, ať kameni tito chlebové budú.“ Mt4,4 A on odpověděv, vece jemu: „Psáno jest: Ne v samém chlebě živ člověk jest, ale v každém slově, jenž pocházie z úst božích.“ Mt4,5 Tehdy vzal ho diábel do svatého města a postavil ho na vrchu chráma Mt4,6 a řkl jemu: „Ač si syn boží, pusť se dolóv. Neb psáno jest, že anjelóm svým přikázal o tobě, a v rukú ponesú tě, aby snad o kámen neurazil nohy své.“ Mt4,7 Vece jemu Ježíš: „Opět psáno jest: Nebudeš pokúšeti pána boha tvého.“ Mt4,8 Opět vzal ho diábel na huoru vysokú velmě a ukázal jemu všěcka královstvie světa a chválu jich. Mt4,9 A řekl jemu: „Tyto všěcky věci dám tobě, ač padna budeš mi se klaněti.“ Mt4,10 Tehdy řekl jemu Ježíš: „Jdi, satane, neb psáno jest: Pánu bohu tvému budeš sě klaněti a jemu samému budeš slúžiti.“ Mt4,11 Tehdy opusti ho diábel
