[58r]číslo strany rukopisua jiným jménem Frýmberk, a město, jenž Tachov slove, znova udělány a popraveny jsú.
Také na té hoře, ješto Říp řiekají, kostel, jenž dávno byl skažen, Soběslav zase udělal jest. A tak Jindřich, biskup olomúčský, posvětil jest ho.
Léta[222]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena Božího tisícého sto XXVII. Soběslav, kníže české, pokořil se jest Latarovi, římskému králi.
Téhož také léta, jakž kronika norenbeřská svědčí, král s knížetem Soběslavem to město, jemužto Amberk řiekají, oblehl jest a všecky Bavory až do Dunaje plných deset neděl pálením a pleněním hubili sú. A potom nižádného zbránění od nižádného neměli sú, domuov sú se vrátili.
Druhého[223]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena léta Lotardus, král římský, knížeti Soběslavovi českému na Velikú noc syna jest křtil i vzděl jemu jméno Vladislav. A takž pak s povolením toho hrabě jménem Vigberta všecko zboží, kteréž v manství držal ten jistý Vigbert, před saskými knížaty dítěti tomu na křtinách oddal jest.
Téhož také léta Soběslav králi Lotarovi proti Kunrádovi, jehožto volenci na protivenství Lotarovi svolili byli s velmi veliký[224]zkomolený zápis, má být: „s velikým zástupem přijel jest na pomoc.“, tak PulkR 45ra a tak po mnohých znamenitých skutcích velikých domuov se jest vrátil. Potom pak Soběslav Kunráda, syna Litoldova, jenž byl bratr Oldřichuov, jal jest a na Vyšehradu vězně dal. A také k tomu Soběslava a Břetislava, syny Kunrádovy, jenž byl starší bratr krále Vratislava, prvního krále českého, na hrad na ten, jemuž řiekají Donín, dal jest u vězení.
Léta[225]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena Božího tisícého sto a bez jednoho třidcátého onoho jistého Vratislava, syna Oldřichova, Soběslav opět jest byl jal i zaslal preč.
Toho také času hrad ten Gladsko vzdělán zase jest.
Téhož také léta Soběslav kostel vyšehradský obnovil,
