[32r]číslo strany rukopisuutěšení těla těchto dědicuov svatých do Prahy přinesl, a s tú milostného řečí prosili sú rozhříšení pro tyto věci, ješto spáchali byli. Uslyšav pak papež jich očištění, prosby jich milostně jest uslyšal i přikázal, aby za dosti učinění pro ty věci vévoda Břecislav kanovničství z svého [z vlastnieho sbožie dobře nadanéj ve všiej potřěbě v svéj]text doplněný editorem[123]doplněno podle PulkR 23vb zemi udělal a okrásil, jakž toho sluší, z svého vlastního zboží dobře nadané ve vší potřebě udělal, aby tu kanovníci, lidé šlechetní a poctiví, ustanoveni byli, kteříž by to Pána Boha chválili v svatém čtení a v zpívaní. Poslové když se vrátili a tuto milostivú odpověd papežovu vévodě svému přinesli a jemu všecko pořádně vypravili, co se jim přihodilo, Břecislav radostně a mile to poselství uslyšav a přijav, kostel v Starém Boleslavi na březi té vody, ješto jí Labě řiekají, a sv. Václavu mučedlníku, v němžto někdy od svého bratra Boleslava zahuben byl, založil, udělal i okrásil a kanovničství ustanovil, a tak přikázaní Otce svatého, kteréž jemu přikázáno bylo, všecko naplnil skutkem věrným, jakž i do dnešního dne každý to opatřiti muože.
Kterak Jindřich, císař druhý, pokladóm[bn]pokladóm] poklakom [chtěl]text doplněný editorem[124]doplněno podle PulkR 23vb od Břecislava, ješto u Polště pobral, a proto v zemi vtrhl. Kterak pak byl přemožen a potom dary okojen, a o smrti mateře Břecislavovy a o smrti svatého Prokopa a o jiných věcech mnohých
Léta[125]ynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena od narození Božího po tisíci po čtyřidceti, když papež pro přenesení těchto těl svatých Břecislavem[bo]Břecislavem] z Brzecziſlawem Otec svatý milostně rozhřešil, Jindřich císař, druhý jménem tím jmenovaný, uslyšav, že veliké zboží Břecislav pobral a do Čech s sebú přinesl, hubeným a škaredým lakomstvím sveden jsa, posly a listy své císařské poslal jest Břecislavovi do Čech, jemu přikazuje tak, aby ten jistý poklad, kterýž v Polště pobral, v určeném času úplně navrátil, neb císaře s jeho vojskem do Čech čekal, že ten poklad od něho mocí chce vytisknúti. To když uslyšel vévoda Břecislav a těm řečem srozuměv, císařovi túto řečí
