Potom[78]vynecháno místo pro iniciálu, která zůstala neprovedena pak léto od narození Syna Božího po devieti set po šedesáti a po sedmi letech milostivý Boleslav a šlechetný syn Boleslava onoho ukrutného, muž předobrý v křesťanské víře byl, mnohých ctností a dobrých skutkuov rozličných pln jsa, 20 kosteluo v české zemi znova od základu udělal a ty všecky ctné rozbohatěl i nadal svým zbožím[aa]zbožím] zbozij. Mezi kterýmižto kostely však první a zvláštní z kostela sv. Víta, kterýžto před tiem sv. Václav na Hradě udělal byl, hlavu vší české země a stolici duostojenství udělal a povýšil. A to se tímto činem stalo a tak k[ab]k] k k skutku přivedeno, že ten jistý milostivý Boleslav a šlechetný měl jest sestru svú vlastní, velmi nábožnú dívku a v Svatém písmě dobře rozumnú, kterýžto Mlada sú řiekali. Ta jistá Mlada, když se jest byla pro náboženství na pút brala do Říma, od Jana papeže velmi milostně i ochotně byla jest přijata. A tak pak v tom ochotném přijetí obdržela jest od toho jistého Jana papeže, aby kostel sv. Jiří na Hradě vzdvižen a udělán byl i potvrzen a aby ona v něm abatyší stvrzena i posvěcena byla. To ten jistý papež Jan učinil jest a jí v abatyství posvětil a její jméno posvětil a proměnil jest a nazval jí Marijí neb Maří. A tak tu v tom jistém klášteře zákon sv. Benedikta jest ustavil.
To když se bylo tak stalo, ta jistá abatyše sv. Jiří Maria neb Maří bratra svého milostného návodem od toho jistého papeže Jana obdržela jest toho jistého, aby ten jistý kostel sv. Víta, kterýž byl sv. Václav založil na Hradě, aby hlava a stolice vší české země byl. A tak jest ta jistá abatyše i tohoto Pražského kostela na povýšení i na svatojiřského kostela na Hradě potvrzení i na abatyství svého stvrzení i posvícení bratru svému Boleslavovi, milostnému vévodě českému, papežovy listy přinesla jest a ty listy těmito se slovy vypravují.
