porazil, že Mediolán oblehnúti radil. Kniežata, radujíc se pokoji, takovú cestu tomu nalezli, aby laudenského a knimanského i jiných měst císařových víc potom s pokojem nechali, a to Mediolánští aby přísahami zatvrdili. A aby Mediolánští také deset tisícuo hřiven zlata za své zavinnění proti císařovi jemu dali a všecky vězně kremonenské a papienské skrze ruku krále českého aby svobodné učinili a přísahy zachovali. A aby pravdu slíbili činiti a pokoj od starých císařuov všem městóm ustanovený aby zachovali, koruny a cti císařské aby ostřiehali, císařské palácy aby zase vzdělali. Dvanádct konšeluov, kteréž císař k súzení vyvolil, kam císař káže, aby mu moc dali. A na znamení pokory a poslušenství služby učinili, aby, nad svými hrdly nahé meče nesúce, před něho šli a aby tyto všecky věci pevně mohly býti, tři sta ruokojmí urozených v císařovu moc aby postavili. Tyto věci o tomto pokoji den svaté Máří narození měly sú se konati. Někteří pro smrad mrchy zemdleni jsúc a druzí horkem smúceni, chtíc rádi býti tu, nemohli sú. To všecko jednání v českého krále ruce přišlo jest. Tři sta urozených rukojmě dáno, puol druhého sta vězňuov lidí papienských a jiných miešiec, tisíc nebo víc vězňuov, z nichžto některé deset let vězeli, ješto maličkých svých dítek odešli byli, rytieře jsúce, již je tu opatřili, plačtivě s radostí. Tí všickní byli sú posazeni pod stráží v klášteře sv. Dionysia pod královú českého mocí, takž kdyby Mediolánští milost císařovu měli, aby oni puštěni byli. Pakli nic, aby opět u vězení byli.
To když tak zjednáno bylo, arcibiskup pamberský a Daniel pražský na to posláni byli ku přijetí Mediolánských k milosti císařovi, proněžto najprvé, ano žákovstvo v řádu svému neb u procesí napřed jde, mediolánský arcibiskup
