Třetí, Vladislav, měl město lehnické s tím se vším podkrajím. Tento Boleslav, bratr starší Vladislava, bratra svého mladšího, chtě jeho čiest rád míti, dal k učení, jenž do třetího svěcení byl svěcen. Druhému pak Jindřichovi, bratru svému, jenž sestru Rakúských měl, plodu s ní nemaje mužského, veliký nátisky jest činil. Kterýžto Jindřich vida, že bratru svému nemuož odolati ani se jemu obrániti, zdvihl se králi Janovi i smluvil s ním, aby jemu Kladsko do života dal jako někdy Jindřichovi, vévodě vratislavskému, jenž strýc byl jeho otce. A po jeho smrti pak aby vévodství vratislavské se vším na krále českého a na Korunu českú ihned věčně spadlo. Tu smlúvu král velmi jest přijal, a tak Kladsko jemu dal, a tento Jindřich manství učinil sám sebú i s svými pány králi českému i s svými se všemi měšťany všech měst svých, a tak s tím učinil jeho jista a bezpečna v té smlúvě. A tak král Jan té smlúvy, ješto někdy o tom smluvení byli, toho času jest dokonal. Neb po onoho Jindřicha smrti, někdajšího otce těchto bratrancuov, Jindřich, řečený Břichatý, v to vévodství byl se uvázal, a tak svým dědicóm byl se přijednal, ačkolivěk byl té smlúvy potvrdil. Toho také léta Břehský a Lehničský manství učinili [králi]text doplněný editorem[484]doplněno podle PulkR 94vb českému.
Kterak král Jan okolní země znova k české zemi podmanil tak, jakž hantfeštové svědčí
Toho léta král Jan okolní země znova, jiná knížata věčnými many majíce býti, k Království českému přijednal jest, jakž títo líčí hantfeštové.
„Já, Boleslav, z Boží milosti vévoda opolský, vyznáváme tímto listem, že sem pravý man velebného krále Jana, českého a polského krále a hrabě lucemburského, a zemi od něho opolskú s měšťany opolskými i s hradem Krašcov i se všemi městy, i se všemi lidmi, i se vším manstvím, i
