až právě do sv. Jana křtitele zjednav království své, zdvihl se opět do Lucemburka, nebo tam mnohem raději bydlel nežli v Čechách.
Toho také léta Gunhunta, abatyše svatojiřská, dcera krále Otakarova, umřela jest a tu pochována.
Potom léta Božího CCC. XXIX. měl jest král Jan druhého syna jménem Jana, jenž potom byl markrabí moravským.
Toho léta sestra králové Elžky Markléta, žena Boleslavova, vévody slezského, umřela jest a v Zbraslavi pochována.
Toho také [léta]text doplněný editorem král Jan, vrátiv se z Licemburka, dceru svú Marklétu starší za Jindřicha, vévodu bavorského, vdal jest, s nížto králová u Bavořích dlúhý čas byla, mátě její.
Léta Božího tisícého CCCXXIII. na Velikú noc dvě dcery pospolu urodila v tom městě Chamb, Annu a Elžku. Z nichžto jedna jménem Anna rakúskému vévodě oddána jest. Druhá ihned zmlada umřela.
Téhož léta král Jan, vrátiv se z Licemburga do Čech, syna svého Václava, když v sedmi letech byl, dal jeho králi franskému Karlovi, sestřenci svému, do franské země, jenž jemu to jméno dal Karel, jakž již pověděno jest. Ten jistý král franský míčkovi svému Karlovi strýce svého Karla, valaského Karla, hrabě, dceru usnúbil jest jemu, jména Blanči, jenž v sedmi letech byla vstáři. Potom pak ihned po čtyřech letech ten jistý Karel, hrabě valaský, ostaviv po sobě Filipa, syna svého, umřel jest. Proněžto král franský, vnuk jeho, bez plodu umřel jest, totiž mužského. Protož pak Království franské k tomu jistému Filipovi, bratru Blančinu, pravým dědictvím přišlo jest. Tento jistý král, syn krále Januov, s Karlem, frančským králem, pět let bydlel jest a z Filipem dvě létě tam u Francích. A tu se latinskému i franskému jazyku dobře naučil, i také psáti, čísti tu tomu všemu dobře obvykl.
Léta Božího tisícého CCCXXIIII. Jan papež, tím totiž jménem [druhý]text doplněný editorem[480]doplněno podle PulkGb, Ludvíka, že se císařem činil, jako jiného nectného kacíře pro rozličné a
