a na mnohé kusy rozděliti a ode všeho vojska tak snědenu býti, jížto k té jisté ženě radě učinili sú tak. Mezi tím pak ten vévoda český, kterýž tak strašlivý byl, povolav tajně k sobě jednoho rytíře jménem Styra, ctného, vítězného a silného, v své odění, málo některým dav věděti, jeho oblékl a na svuoj kuoň vsadil i přikázal jemu, aby proti nepřáteluom v jeho podobenství bojoval a před svým vojskem k bojování napřed táhl. Tehdy on ochotně to učiniti slíbil. Ale také od vévody slib přijal, aby jeho na najvyšším místě pohrabati kázal, ač by se snieti jemu tu událo. Takž pak i jel jest napřed s svým vojskem na to určené pole k jednomu chřibu, kterýž vynikal prostřed toho pole. Vlastislav pak také přijel jest z druhé strany s svým vojskem i přijel jest prvnější s svým vojskem na to řečené pole. On pak a lidé jeho ptáky rozvázavše, jich množstvím povětří sú naplnili. Potom boj mezi sebú počali. A tak ten udatný rytieř, kterýžto v odění a v podobenství knížete svého Neklana byl přijel k bojování, napomenul jest své vojsko, aby udatně a směle skutky činili a sebe mužně bránili. A tak ten rytieř na nepřátely se vítězně obořil i jal se s nimi mužně potýkati. A kdy skuoro všickní byli zbiti, on s svými jest boj obdržal a v tom také boji mnohými ranami raněn jsa, umřel jest, a na tom místě jest pochován, jakž byl prosil, kteréžto místo do dnešního dne slove Dub silného rytieře. S oné pak strany všickní pak zbiti byli kromě toho jediného, kterýž k naučení macechy své z boje byl utekl, kterýžto domuov vrátiv se, nalezl jest raněnú ženu svú. A když snažně opatřil, uhlédal jí raněnu v prsy, ana uší nemá, tak vzav uši onoho jistého nepřítele svého, kteréhožto v boji byl zabil, an pak ženy své uši jsúce nalezl jest.