[B3v]číslo strany rukopisuopustíc zpuosob válečný, tu přátelskou smlouvu Fraňkfurtskou[88]Fraňkfurtskou: Frañkffurtſkau přijali, upřímně napomínajíce. Ale jaká jest Nám od Vás odpověd ouštipná a duotklivá zase dána a jak předce na tom stojíte, že se Vám nevidí, abyšte mímo předešlé v čem dálé se Nám vyjevovati měli, a jak Vy Naše napomenutí, jako by[89]by: yakoby stranní býti mělo, vykládáte, to všecko psaní Vaše obšírnějí v sobě ukazuje, z kteréhož My jinému nemůžeme rozuměti, než že toho umyslu nejste, abyšte s dotčenými stavy, kteří jsú se v zemi fraňkské spolu zajedno[90]zajedno: za gedno snesli, upokojení a srovnání slušné přijali, ale že již časem ani Nás ani těch, kteří pod ochranu Naši a spolu s Námi v závazcích jsou, poněvádž jste se dále v oumyslu svém[91]svém: ſwē vyjeviti nechtěli, šanovati nebudete, jakož jste pak městu Erfurtu[92]Erfurtu: Erffurtu, kteréž pod Naši ochranu a pod léno Naše sluší, zřetedlně psali a proti jiným hned potom toto skutkem dokázali, nebo jste biskupství halberštotské, nad kterýmž Nám od Jeho Milosti císařské ochrana dána jest, vedlé jiných těžkostí a škod zdělaných o velikou summu šacovali, přes to téhož biskupství klášter, řečený Veldkloster, vyplundrovati dali, arcibiskupství[93]arcibiskupství: ArcyBiſkupſtwij mejdburské, kteréž též pod ochranu Naši jest, k tomu jste velikými pohruožkami přivedli, že jsou Vám dvadceti tisíc zlatých dáti musili,