Pulkava z Radenína, Přibík: Kronika králů českých, drážďanský rukopis

Saská státní knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech (Die Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) (Drážďany, Německo), sign. k/1, 1r–58r. Editor Filipová, Jitka (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

<<<<<16v17r17v18r18v19r19v20r20v>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[18v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupce

O povýšení knížete Oty, bratra Svatoplukova, a o Vladislavovi třetím, synu krále Vratislava

Když Svatopluk tak nenadále zahynul, tu celú noc plakali sú ho po všem vojště, také i král říský se všemi svými velikú žalost z toho měl. Protož tu svolav všecky hrabě i zemany české, dal jim na vóli, aby ze dvú synóv Svatoplukových, totiž neb Jindřicha, neb Václava, volili za kníže, kterého chtě. Tehdy oni podlé rady jednoho šlechtice z Moravy jménem Vacka zvolili sú sobě za pána země Otu, bratra Svatoplukova, a král jim hned jeho na kniežetství potvrdil. Ale nepomněli sú na to, že onen čas, když volili na knížetství Svatopluka a jej stvrdili, zavázali se byli přísahú a na tom všickni zuostali, aby po smrti Svatoplukově žádného jiného za kníže sobě nebrali nežli Vladislava, syna krále Vratislava, z jeho královny Svatavy zplozeného. Protož přijevše s Otú do Prahy, upamatováni sú, že to volenie nenie řádné, jedno že proti přísaze bylo a také že se jest bez vuole [b]označení sloupceHeřmana, biskupa pražského, dálo i také bez Fabiána, hraběte vyšehradského, i nemohlo jest to státi, aby Ota knížetství držal. Ale potom všickni se srovnavše, téhož Vladislava za kníže české vyzdvihli sú a stvrdili.

Tento jistý Vladislav, jakž přijal knížetstvie, hned jel k císaři, aby milost jeho obdržal, a tam jsa, zemi své pokoj obmyšloval. Tehdy někteří z Čech, smluvivše se s bratrem jeho starším Bořivojem, slíbili sú mu Prahy i Vyšehradu dopomoci, chtíce jej sobě za pána vzieti. On toto slyše a vida, že bratr jeho mladší po smrti Svatoplukově za kníže vzat jest, bez meškání vypravil se jest do srbské krajiny k Vigbertovi, sestřenci svému, s jehožto pomocí i také s některými z Čech vtrhl jest s vojskem do země české a u vigilií Božieho narozenie do města pražského tajně puštěn jest. A když se to vuobec proneslo, že Bořivoj s svým lidem v Praze jest, tehdy mnozí strachem velikým jsúce poraženi, od žen, od dětí i ode všeho statku preč sú z města běželi. Jiní pak, kteříž byli s strany Bořivojovy, ti sú v městě trvali. Heřman, biskup pražský, jat jest tehdáž nenadále v svém pokoji a u vězení vsazen. Fabián, hrabě a vladař hradu vyšehradského, rady lepšie dáti sobě neuměje, utiekaním bezpečnosti hledati musil. Pro kterúžto věc veliký rozbroj a smutek po vší zemi stal se jest, neb jedni z Prahy utíkáchu, druzí v rotách běháchu, sem i tam po zemi loupiece lidi a mordujíce. Toho času Bořivoj hned jest vjel bezevšeho otporu na Vyšehrad a nazajtřie jel zase do města, proti němuž kněžstvo a žákovstvo s lidem, velmi slavně s procesími vyšedše, přijali sú jej a tu v městě u mše pobyv, opět se na Vyšehrad

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).