Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

že na ni nemohu zapomenúti,

ani v svém myšlenie pominúti,

že mě právě v srdce ranila,

její dobrota ke mně mne sobě podmanila.

A tak sem se rozpálil v její milosti,

když jí nevidím, pručím se žalostí

a tak sem velikú milostí obtížen,

že muoj rozum vešken súžen.

Pro její samé milování

opustil sem všecky panny i paní,

a nadiviti se nemohu tomu,

čím sem živ pro túženie, buď poručeno Bohu,

a divím se vždycky sám sobě.

Milá panno, však poviem tobě,

že sem kdy pro túžení živ

a jest to příliš veliký div,

že to kdy mohu snésti sám,

co já po ní přetěžké žalosti mám.

A neumiem polovici pověděti,

kterak mi se ji chce viděti.

By mi kto uměl poraditi,

chtěl bych jemu věrně zaslúžiti,

abych v tom mohl míti nějakú míru;

neboť pravím pro svú víru,

že mi přijde v jednom dni

mnohotisíckrát zpomenúti na ni,

abych mohl při ní býti!

Tošť tepruv nemohu žalosti zbýti,

a že mi tepru tíž než prvé bylo.

Ó, by mé srdce toho nějak zbylo,

a mohl na míru přijíti,

z tak těžké milosti vyjíti,

děkoval bych svému Bohu!

Takto dlúho živ býti nemohu,

a jestliže ji neuzřím vskóře,

tepruv se rozmuože mé hoře.

Však mnohokrát v myšlení sedím,

že pravý zaklaný beran hledím,

a mluv se mnú, kto chce, co chce,

nic mi se otpověděti nechce,

že by ke mně střílel, tak sedím,

a vím, že dosti vztekle hledím.

By mi najlahodnějí kto vymlúval,

vše mi po témž, jako by mi lál,

nebo ani druhdy slyším, ani vidím,

probera se z toho, druhdy se zastydím.

Těžké břímě na mne jest zvalila,

pro tu milost, kterú k ní mám, radosti mě zbavila.

Toť by mi bylo najvíc k radosti,

uhlédaje ji, abych pověděl jí o své žalosti,

kterúž sem těžkú po ní měl,

dokudž sem jí při sobě neměl.

Než nechtěl bych, by kto měl slyšeti,

sám bych jí chtěl pověděti,

slovo od slova, té přemilé paní,

že jest neslýchala o světském milování,

o túženie, o tesknosti i o žalosti,

že jest neslýchala z své mladosti,

ani jest kdy o tom čítala,

ztěžka by kdy jakživa vídala,

pro jednu v tak veliké žalosti byl,

jakož já pro ni bývám,

že toho žádnému napřed nedávám,

a jak se svět najprvé počal,

by kto tak věrně a příliš miloval

ženu neb pannu, jako já ji miluji,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).