Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

tak rozumný a múdrý sobě zdá, jakož ty činíš, a že se od jedné sprostné paní v ledacos uvoditi dá rovně jako vuol, kteréhož za rohy vezmúc, do masnic uvedú. Ač viem, žes nikdá múdrý nebyl, jakž’s ten zlý duch k sobě přijal nevěřenie a závisti v svá myšlenie a v mysl beze vší ke mně slušné příčiny. A čím’s ty sprostnější a hlúpější, tímť se více má čest umenšuje. Věříš li tomu, dobrý muži, že ty mníš, žeť sem snad slepá na oči, jako’s ty, věř mi, že nejsem, neb já svým viděním dobře sem toho kněze poznala, kterýž mne na zpovědi slyšal, a vím, žes ty ten byl. Protož sem to sobě před se vzala to tobě dáti, čehož’s u mne hledal, a tobě pověděti, co by se tobě nelíbilo. Ale by ty byl múdrý muž, jakožť se zdá, že jsi, nebyl by přezvězoval tajnosti své poctivé paní skrze takové cesty, kteráž beze všeho zlého pomyšlenie byla jest. Měl’s tomu lépe vyrozuměti a to, co sem já tobě pravila, že sem křivdu a klam pravila. Zdažť sem nepravila, že jednoho kněze miluji? Cos ty nebyl ten kněz, kteréhož z práva miluji a milovati mám? Víceť sem pravila, že jemu žádné dveře zavřené v mém domu nemohú býti, když ke mně spat jíti chce. Pověz mi, ty dobrý muži, které jsú dveře kdy byly zavřeny v domu našem před tebú, když’s ke mně přijíti chtěl? A také kolikrát’s koli ke mně svého žáka poslal, nepověděla liť sem, žes u mne nebyl? Ba jakýs ty – prostě k ničemémuž – muž a jaké srdce muožeš míti, žes se tak falešnému a nectnostnému záviděnie přemoci dal a tak’s se hanebně dal oslepiti. Což mníš, že neviem, žes v domě skrytě časté noci léhal strahuje a mně’s rozum dával, že jinde ležéš. Jistěť pravím tobě, zbav se té své hlúpé sprostnosti a buď mužem a neměj při sobě těch zlých, bezpotřebných myšlenie, aby skrze to každému v posměchu nebyl, kteříž takové tvé bláznovství seznají. Jáť pravím a přísahám Bohu i všem svatým, přijde liť mi to maličko na mysl, žeť na tě rohy vstavím, aby měl sto očí, jakož jedné dvě máš, při těch při všech učinímť tě oslepeného. A proto své vuoli dosti učiním bez všeho tvého vědomí.“ Tomu zlému závistníku dobře podobné se jemu zdálo, že by jemu paní větší díl pravdy pověděla byla, vešken se zastyděv a zarděv skrze takové řeči paní, jiného se jemu nezdálo, než že paní poctivú a

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).