Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

dveře komorní otevře a jde ke mně a položí se vedle mne a to mu nikdy nechybí.“ I řekl jest jí zase muž, její zpovědlník: „Paní, toť nenie dobře, ale zle činíš. A protož musíš se té věci zbaviti.“ Paní jemu zase otpoví: „Ba, kněže, tohoť já tobě neslibuji, nejsem naň tak nelaskava.“ A on jí zase dí: „Tehdá já tobě žádného rozhříšenie dáti nemohu, ani pokání za to usaditi.“ Paní jemu řekla: „Tohoť mi jest věru líto, nebť sem já nepřišla sem, abych já křivdu neb lež pravila než pravdu, nebť bych mohla to učiniti, však bych pověděla.“ I řekl jí muž její: „Jistě, paní, mně za vás z pravého srdce žel, že jste vy tak svú duši od spasenie daleko odlúčili. Ale chci se pro vás [namáhati]text doplněný editorem[99]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „namáhati“ a vám k vůli pracovati a zvláštní modlitby v vašem jménu ku Pánu Bohu míti, kteréž, dá li Buoh, tuším, bude li Boží vuole, prospěšné vám budú moci býti. A chci k vám vondy i vondy časem svého žáka posílati, abyšte mi dali znáti po něm, pomáhá li vám co má modlitba. A bylo li by to, že by takové mé modlitby pomocny byly, [chci]text doplněný editorem[100]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „chci“ za tebe tím pilněji Pána Boha prositi.“ K němužto paní řekla: „Toho vy nečiňte, ani posílajte mi žádného do domu. Neb jakž by muoj muž to uznamenal, takť on jest v tom závistivý, že by jemu toho vešken svět jináč nevyvedl, než že jste vy jej ke mně jiným úmyslem poslali. A skrze to bych já s ním celý rok měla dosti činiti.“ Muž jí zase otpověděl: „Paní, o to žádné péče neměj, chci tak té cesty hledati, že od něho v žádném zlém domnění býti nemáte.“ Paní řekla: „Jestliže takovú věc muožte zjednati, tehda já také k tomu snadně svolím. Učiňte, jakž se vám líbí.“ A s těmi slovy její zpověd konec vzala jest. Pokání přijavši, vstala, mše někde chtieci poslúchati. Ten muž její závistník, v svém nešťastném běhu nadut jsa hněvem, zhuoru vstav, kněžské rúcho šel jest s sebe svláčet a hned k domu pospiechati a rozmýšleti se, kterak by toho kněze u ženy zastihnúti mohl a skrz to mohl by jemu jakú zlú hru připraviti. Paní také po mši domuov přišla, na mužově postavě dobře porozuměla, že jest jemu na té zpovědi nemnoho kratochvíle přičinila. A on, což najlépe mohl nebo uměl, co jest učinil, před ní to přikrýval a sebe v tom znáti nedal. A vtom vzal jest před se první noc u dveří předních domovních čakati, a jestliže by mohl kněze, kterýž ty dveře otvírá, popadnúti

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).