a jej na obrátku uprati a ubiti. Hned ku paní řekl, když již bylo k večeru, že musí tuto noc jinde večeřeti i spáti. Protož, aby zavřela všecky dveře v domu a zvláště ty, kteréž jsú v prostředku na zchodě, i těch u komory aby otevřených nezapomínala: „A když se bude zdáti čas spat, tehda jdi!“ Paní jemu vece: „Buď tak ve jméno Boží!“ A když již muž preč byl odšel a ona všecky dveře velmi dobře uzavírala a závorami zastrkala a čas jí se již zdál k díře té, kteráž ve zdi byla, jíti, toho mladého svého najmilejšieho žádati ku přijití, jemu jest znamenie dala, kterýž hned velmi skůro k díře přišel jest, kterážto jemu všecku věc na ten čas, co jest se bylo přihodilo mezi jí a mužem jejím, oznámila jest. A k tomu, kterak jest jí dal znáti, že chce ten večer jinde jísti i tu noc spáti. A k tomu jest jemu pověděla, že se jí ztěžka zdá, by on to učinil, než že jest spíše daleko někde v domě aneb okolo domu chodí, o to péči maje, chodě a hledě, mohl li by koho najíti, ješto by ke mně šel: „Protož mi se zdá a byla by má vůle, aby ty ke mně noci přišel a cestu sobě udělal navrchu skrze střechu domovú, jakož’s mě nejednú vídal na ní, když sem sobě vlasy na slunci sušila. Protož budiž toho pilen a již podlé mého naučenie tak se k tomu měj, abychom noci oba spolu u veselí přebývati mohli.“ Mládenec jí otpověděl: „Paní, k vám přijíti sem hotový, nechť se já již o to dále starám.“ A když již noc byla přišla temná, muž té paní připravil se ve zbroji a posadil se na stráži, kněze toho čakati chtě, kterýž by k paní přijíti měl, toho jest velice žádal. A tak se dole v domě bliezko dveří v jednu starú komórku schoval se. A paní všecky vrata i dveře čistě již byla zamkla a zvláště ty, kteréž sú byly naprostřed ku schodu pro tu příčinu, aby její muž ten závistník nahoru na duom vjíti nemohl. A tak když se již toho oběma čas zdál těm milým, spolu se sešli a hned k posteli měřili nebo šli, svú kratochvíl spolu měli. A tak tu celú noc v milosti sú strávili a sobě k vuoli byli. A když již zase dníti mělo, mládenec domuov se navrátil. Zatím závistník velmi zlé mysli byl, jsa smuten jako ten, kterýž celú noc nejedl, nepil ani spal, zimú se třísti musil, od zimy více mrtvý nežli živý jsa utrápen, toho dobrého kněze čakaje. Však když jest bílý den byl, nemohl v tom nespaní býti, šel jest do jiné