Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<153r–154r154v–155v156r–157r157v–158v159r–160r160v–161v162r–163r163v–164v165r–166r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

komory spat, kteráž dole byla, a tu jest spal a ležal až bliež k obědu. A když všecky dveře otevřeny byly, tehda vstav, činil sobě rovně, jako by odjinud někde byl přišel. A zhuoru po schodě šel a rozkázal, aby oběd hotov byl. A když již za stolem seděl, tehda v tom času jednoho mladého žáčka – rovně v té formě, jako by toho kněze byl, kterémuž se paní zpovídala – poslal jest. Kterýž jí pověděl, že jej poslal jeho kněz, aby se jí optal, jestli ten jistý k ní přichází, jakož ona dobře ví. Kterémužto paní otpověděla, kteráž muže svého chytrostem dobře srozuměla jest a žáka také toho dobře znala. I řekla jest, že jest tuto minulú noc u mne nebyl, a kdyby tak činil kněz ten, že by jí snad mohl z paměti vyjíti a že by ho mohla zapomenúti. Ač by koli taková věc proti její mysli byla, by jeho zapomenúti měla. Nu, co jest sobě mohl ten veliký závistník pomysliti, jakž jest porozuměl a slyšal paní otpověd, stávaje mnoho nocí dlúhých zimních, kněze toho vždy čekaje. A v tom ta pěkná paní a její mládenec u veselí jeden od druhého lásku přijímali sú. Však proto po tak dlúhém takovém nespaní paní jest otázal, čeho jest se zpovídala tomu knězi na ten svatý čas. A co by se to znamenávalo, že žák ten toho jistého jejího zpovědníka tak často k ní chodí. Paní jemu řekla, že ona jemu toho pověděti nechce a že to věc nenie slušná pověděti. Závistník muž dí jí zase: „Ty zlá, nehodná ženo, však já dobře vím tvé všecky věci a tvé všecky jednání, což’s ty koli tomu knězi pravila, vždy já chci zvěděti od tebe, kto jest ten kněz, kteréhož ty tak velmi miluješ a kterýž tak skrze své uměnie každú noc skrze zavřené dveře sem vchází a s tebú léhá. Pakli mi toho nepovíš, musíš mi za to hrdlo dáti. Tím se uměj zpraviti!“ Paní jemu otpověděla a řekla: „Nenie to pravda, nemilujiť já žádného kněze.“ A on jí zase řekl: „Jakž jest to, cos toho tak skůro zapomněna, zdali’s neřekla takto a takto knězi tomu, kterýž tě zpoviedal?“ Paní jemu řekla: „Pravíš rovně, jako by sám při tom byl, a ne tak, jako by tobě kněz pravil. Jest pravda, že sem jemu pravila, co mi jemu za podobné pověděti zdálo.“ Muž jí vece: „Nu, slyšíš li, nechž těch řečí a pověz mi hned, ktož jest ten kněz, kteréhož tak miluješ!“ Paní jemu zase zasmavši se i dí: „Jistě v mém srdci dobře mi se děje, že muž jeden, kterýž se

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).