Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Hned jest porozuměla, že by její tajné zjednání najevo vyšlo a že v tom jiného nenie, než že muž její za jejím frejířem běží, chtě jej zabiti. Ihned vstala jest a zavolala dievky své, kteréžto všech věcí svých vždycky tajných svěřovala jest se. Kteréž jest tak velmi prosila s velikými prosbami a sliby i darováním namluvila, aby se na jejím místě do lože jejího položila takovú měrú, aby muž mněl, jako by sama paní tu ležala. Více tak ta paní dobrá poručila jest jí, když by hospodář její zase přišel a s ní což by koli počínal, aby to strpěla a jemu se znáti nedala, by ji pak velmi zbíti měl, a že jí slibuje, že jí za tu práci chce hodnú záplatu učiniti. Kdež ta dobrá dievka k tomu ke všemu přivolila jest a na své paní místě na lože vlehla jest. A paní, hned světlo v komoře zhasivši, v domu se jest schovala čakajíci, když by muž její domů zase přišel, co jednati a počínati bude. A vtom byl jest křik a rozbroj veliký mezi Robertem a hospodářem, takže všichni sousedé v té ulici zhuoru vstali a k nim běželi a jim oběma láli velmi a domlúvali, že takový mord mezi sebú jednají. A tak v tom že je rozvadili a rozstrčili, že každý jeden od druhého preč jest jíti musil, že jest hospodář proto nemohl seznati, kto by ten byl, koho jest honil. Přitom hned hospodář s velikým hněvem domuov šel a do komory vkročil a počal mluviti k ženě: „Kde jsi, ty zlá a falešná ženo, nebudeť třeba toho se žádnému knězi zpoviedati, sám já tobě za to pokání dám. A ty snad světlo proto zhasila, abych tebe neuhlédal anebo najíti nemohl, budeť se, shledáš, ta věc jinak jednati.“ A hned vskočiv na lože, vzal jest dievku za vrch, mněje, že by žena jeho byla, a což jest mohl, rukama a nohama bíti, tlúci i tlačiti, to jest všecko učinil a tu dobrú dievku tak jest ubil, že jest více k čertu nežli k ženě podobna byla, a naposledy uřezal jí vlasy. Ta dievka dobrá plakala, želejíc takové své obtiežnosti, kteráž měla dobře z čeho, a druhdy již požádala jest milosti pro Pána Boha. Ale její hlas i řeč pro její veliký pláč i také pro veliký hněv hospodářuov dalo jest příčinu, že jest nemohl rozeznati, ženu li jest svú čili dievku její bil. A tak po velikém bití řekl jest k ní: „Aj, ty bezectná mrcho, shledáš, že nechci života tvého více užívati nikdy a chci hned k bratřím tvým jíti a tvé dobré skutky oznámiti a

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).