Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<149v–150v151r–152r152v–153v154r–155r155v–156v157r–158r158v–159v160r–161r161v–162v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

nemohl pomysliti, než jako by meč skrze jeho srdce prostrčen byl. Aby nebylo pro tu příčinu, aby něco více ještě přezvěděl na své ženě, byl by on toho zpovídanie rád nechal a odtud preč šel. Ale v tom úmyslu se vždy přemohl, jakž mohl, seděl jest předse. A počal se paní tázati dále, řekl jí: „Kudyž to přichází, což muž tvuoj neléhá s tebú?“ Ale ona řekla: „Pane, léhá.“ Muž jí zase řekl: „Kterakž pak kněz muož při tobě léhati?“ „Kněže,“ řekla jest paní, „jáť neviem, jakýmť on to uměniem činí. Nejsú žádné dveře tak dobře zamčité v domu našem, když k nim přijde, by jich neotevřel. A když na mé komory dveře přijde, prvé než ty otevře, tehdy vždy jakás slova říká a vtom pak muoj muž vždy usne. A jakž jej brzo zví, že spí, hned dveře komorní otevře a jde ke mně a položí se vedle mne a to mu nikdy nechybí.“ I řekl jest jí zase muž, její zpovědlník: „Paní, toť nenie dobře, ale zle činíš. A protož musíš se té věci zbaviti.“ Paní jemu zase otpoví: „Ba, kněže, tohoť já tobě neslibuji, nejsem naň tak nelaskava.“ A on jí zase dí: „Tehdá já tobě žádného rozhříšenie dáti nemohu, ani pokání za to usaditi.“ Paní jemu řekla: „Tohoť mi jest věru líto, nebť sem já nepřišla sem, abych já křivdu neb lež pravila než pravdu, nebť bych mohla to učiniti, však bych pověděla.“ I řekl jí muž její: „Jistě, paní, mně za vás z pravého srdce žel, že jste vy tak svú duši od spasenie daleko odlúčili. Ale chci se pro vás [namáhati]text doplněný editorem[99]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „namáhati“ a vám k vůli pracovati a zvláštní modlitby v vašem jménu ku Pánu Bohu míti, kteréž, dá li Buoh, tuším, bude li Boží vuole, prospěšné vám budú moci býti. A chci k vám vondy i vondy časem svého žáka posílati, abyšte mi dali znáti po něm, pomáhá li vám co má modlitba. A bylo li by to, že by takové mé modlitby pomocny byly, [chci]text doplněný editorem[100]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „chci“ za tebe tím pilněji Pána Boha prositi.“ K němužto paní řekla: „Toho vy nečiňte, ani posílajte mi žádného do domu. Neb jakž by muoj muž to uznamenal, takť on jest v tom závistivý, že by jemu toho vešken svět jináč nevyvedl, než že jste vy jej ke mně jiným úmyslem poslali. A skrze to bych já s ním celý rok měla dosti činiti.“ Muž jí zase otpověděl: „Paní, o to žádné péče neměj, chci tak té cesty hledati, že od něho v žádném zlém domnění býti nemáte.“ Paní řekla: „Jestliže takovú věc muožte zjednati, tehda já také k tomu

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).