Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

zvěděti. A hned sobě smysliv toho cestu, kterak by měl od paní tu věc přezvěděti, i řekl jí, že on jí jejího kostela jití i zpoviedanie nic neotpírá, aby šla ve jméno Boží, když se jí koli zdá. Však proto do kostela jiného než toliko do jejich kaply, a aby se žádnému jinému nezpovídala, než kaplanu jejich, aneb kohož by on jí k tomu zjednal, a aby ráno k zpovědi šla a potom hned zase domuov. Paní se zdálo, že ona porozuměla větčí díl úmyslu svého muže, i řekla jest, že to chce ráda učiniti. A když ten svatý čas nazajtří přišel a čas jitřní, paní ráno vstavši, připravivši se a podlé rozkázaní muže svého do kostela šla jest. A muž její, ten jistý závistník, z druhé strany hned do kostela přišel a hned s kaplanem v kostele na skrytém místě své zřízenie s ním učinil jest a jemu oznámil, jaký úmysl má s svú paní jednati, a hned kněžskú kuklu a komži na se oblekl a kuklu okolo hrdla obtočil, jakož obyčej kněžský toho jest. A tu kuklu maličko potáhl na své obočí a tak se vskóře té kaply v jedné stolici posadil. A když paní v kostele jsúc počne se po svém kaplanu ptáti, kterýž hned k ní přišel a srozuměl, že by se chtěla zpoviedati, řekl jí, že na tento čas nenie k tomu přistrojen, by měl koho na zpovědi slyšeti, než že jí chce jiného na své místo dáti. A tak hned šed, dal jí toho závistníka, muže jejího, kterýž se tak dobře neuměl ukryti, aby byl nemohl od ní poznán býti. A když to paní uhlédala a tomu vyrozuměla, sama sobě pomyslivši řekla: „Buď Pán Buoh pochválen, že z tohoto takového závistníka tak skoro kněz se udělal. Nechmež toho tak, nechžť já již dále o to s ním jednám, shledáť, že mu toho dosti dám, čehoť hledá.“ A tak činila sobě, jako by o ničemž nic nevěďala a v ničemž se uznati nedala, než hned k jeho nohám klekla a počala jest ve jméno Boží své hříchy vypravovati. Ten nevěřící muž její malé kameníčko některé drobné v ústa byl vzal, aby jemu překážku v řeči činily, aby, když by paní oč otázal, ot ní nemohl seznán býti. A také neb se jest byl ve všech jiných věcech proměnil. A skrze takovú příčinu bez pochybnosti za jiné neměl, že jeho nepozná. Paní mezi jinú zpovědí a svými slovy počala mu praviti, že má muže a že jest vdána a k tomu že jednoho kněze velmi miluje a že by každú noc k ní spat přicházel. A jakž tomu muž její porozuměl, jinak sobě

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).