Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<154r–155r155v–156v157r–158r158v–159v160r–161r161v–162v163r–164r164v–165v166r–167r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

od tebe, kto jest ten kněz, kteréhož ty tak velmi miluješ a kterýž tak skrze své uměnie každú noc skrze zavřené dveře sem vchází a s tebú léhá. Pakli mi toho nepovíš, musíš mi za to hrdlo dáti. Tím se uměj zpraviti!“ Paní jemu otpověděla a řekla: „Nenie to pravda, nemilujiť já žádného kněze.“ A on jí zase řekl: „Jakž jest to, cos toho tak skůro zapomněna, zdali’s neřekla takto a takto knězi tomu, kterýž tě zpoviedal?“ Paní jemu řekla: „Pravíš rovně, jako by sám při tom byl, a ne tak, jako by tobě kněz pravil. Jest pravda, že sem jemu pravila, co mi jemu za podobné pověděti zdálo.“ Muž jí vece: „Nu, slyšíš li, nechž těch řečí a pověz mi hned, ktož jest ten kněz, kteréhož tak miluješ!“ Paní jemu zase zasmavši se i dí: „Jistě v mém srdci dobře mi se děje, že muž jeden, kterýž se tak rozumný a múdrý sobě zdá, jakož ty činíš, a že se od jedné sprostné paní v ledacos uvoditi dá rovně jako vuol, kteréhož za rohy vezmúc, do masnic uvedú. Ač viem, žes nikdá múdrý nebyl, jakž’s ten zlý duch k sobě přijal nevěřenie a závisti v svá myšlenie a v mysl beze vší ke mně slušné příčiny. A čím’s ty sprostnější a hlúpější, tímť se více má čest umenšuje. Věříš li tomu, dobrý muži, že ty mníš, žeť sem snad slepá na oči, jako’s ty, věř mi, že nejsem, neb já svým viděním dobře sem toho kněze poznala, kterýž mne na zpovědi slyšal, a vím, žes ty ten byl. Protož sem to sobě před se vzala to tobě dáti, čehož’s u mne hledal, a tobě pověděti, co by se tobě nelíbilo. Ale by ty byl múdrý muž, jakožť se zdá, že jsi, nebyl by přezvězoval tajnosti své poctivé paní skrze takové cesty, kteráž beze všeho zlého pomyšlenie byla jest. Měl’s tomu lépe vyrozuměti a to, co sem já tobě pravila, že sem křivdu a klam pravila. Zdažť sem nepravila, že jednoho kněze miluji? Cos ty nebyl ten kněz, kteréhož z práva miluji a milovati mám? Víceť sem pravila, že jemu žádné dveře zavřené v mém domu nemohú býti, když ke mně spat jíti chce. Pověz mi, ty dobrý muži, které jsú dveře kdy byly zavřeny v domu našem před tebú, když’s ke mně přijíti chtěl? A také kolikrát’s koli ke mně svého žáka poslal, nepověděla liť sem, žes u mne nebyl? Ba jakýs ty – prostě k ničemémuž – muž a jaké srdce muožeš míti, žes se tak falešnému a nectnostnému záviděnie přemoci dal a tak’s se hanebně dal oslepiti. Což mníš,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).