Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<146v–147v148r–149r149v–150v151r–152r152v–153v154r–155r155v–156v157r–158r158v–159v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

druhého šla, skrze kterúž mohla dobře rozeznati nebo uznamenati, že na tom místě komora jest byla, hned toho domýšlejíc se, že by ten dobrý jistý mládenec tu přebývati měl, a jestliže jest to tak, že všecky věci její zřízené a zpravené budú. A potom hned skrze svú jednu děvečku, kteréž jest věřiti mohla, kteráž pro ni také žalost nesla jest, té se jest poručila, aby tu věc přezvěděla, ta li by to komora byla, do kteréžto ta ve zdi rozpadlina byla, v kteréž by ten mládenec přebývati měl a sám jediný spáti. A při tom také častokrát šla jest ohledovat té zdi a té jisté díry tú měrú, až by někdy uhlédala toho mládence v komoře, a když by jej tam uhlédala aneb srozuměla, že jest tam. A tak uznamenavši, že jest v komoře, malé kameníčko vzemši a skrze díru doluov do komory púštěla jest, a to tak často činila, až jednú ten jistý mládenec ke zdi přistúpil, divě se, co by to bylo, že by tak tiem kameníčkem doluov metalo. Kterémuž paní hned, jakž jej uhlédala, tichým hlasem zavolala. A on, jakž ji po hlasu a řeči poznal, řekl jí: „Paní, čeho žádáte?“ A ona jako ta, kteráž té chvíli dobrý čas k tomu a hodinu měla, jemu vešken úmysl svuoj otevřela a o všech svých bězích věděti dala. Skrze kterúžto věc ten jistý urozený mládenec bez míry tomu rád jsa, tím vesel byl jest a hned na své straně tu jistú skulinu větčí udělal jest, však takovú měrú, aby nebyla od jiných lidí znamenána. A tak když každý den spolu své řeči měli sú, ruku sobě podávajíc, jeden druhého dosahujíc, ale víc jim z toho přijíti nemohlo na ten čas pro ostříhaní závistníkuov takové příliš z míry veliké. A v těch časiech vánoce se svaté počaly blížiti. Paní poče s svým mužem mluviti, že by chtěla ráda z jitra na ten svatý čas k jitřní jíti a zpoviedati se, ač by jeho vuole byla, a učiniti to jako jiní dobří křesťané činí. Muž její k ní řekl: „Paní, jakýs ty hřiech spáchala, že se chceš spoviedati, cožť se zdá?“ Řekla jest paní: „Co mníš, že sem proto svatá, že mne zamčené chováš? Jistáť jest věc, žeť sem rovně hříšná též jako jiní hříšní lidé na světě jsú. Ale svých já hříchuov tobě nepoviem, neb nejsi žádný kněz.“ A skrze taková slova muž její daleko víc počne jí nedóvěřovati a hned poče těch cest hledati, kudy by mohl paní hříchy zvěděti.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).