Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<142r–143r143v–144v145r–146r146v–147v148r–149r149v–150v151r–152r152v–153v154r–155r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

ženú v dobrém pokoji usaditi a nadto nadevšecko chciť výborný klénot dáti, jakož jste jej kdy od koho měli.“ A takž vzav ji a na truhlu ji položiv, v kteréžto její muž byl, a tak když jest již po vší své vuoli s paní jednal a to tak dlúho, dokudž se jemu líbilo, on s ní a ona s ním ze dvú vólí jednu učinili sú. Bartoš, kterýž ležal v truhle a všecky věci i ženy své řeči a otpovědi porozuměl jest byl, i tomu tanci se třmi kroky, kterýž na truhle se dál, dlúhú chvíli poslúchaje, až mu se i stýskalo a zvláštní muku jemu přinášelo, a by se byl nebál Štípy, jakž jest koli zamčen byl, byl by jistě ženě nalál a že by jí byl ztěžka i kurev nenadal. Ale však rozmysliv se, že ty všecky věci skrze něj počátek vzaly sú a že jest Štípa s jeho ženú právě ty věci řídil, a ne křivě, sám k sobě řekl, že tím více nežli prvé jeho tovaryš dobrý býti chce a lepší než jest prvé kdy byl, tak však, jestliže se to ještě Štípovi líbiti bude. A když ten dobrý Štípa dosti na Bartošově ženě vesel pobyl a když ten dobrý Štípa s hoduov sšel, hned vtom paní požádala připověděného klénota od něho. On hned dveře komorní otevřel, své paní zavolal, kteráž přišla usmívajíc se řekla jest: „Paní, vy jste mně – Buohť přižehnaj! – pečité za spánevní zase navrátili.“ Kteréžto Štípa řekl: „Paní, otevřete truhlu, ať vydám klénot, kterýž sem slíbil naší sousedě!“ A vtom paní hned otevřela, a když jest uhlédal Bartoše, jej ženě jeho ukázal a řekl. „Paní, toť jest ten klénot, kterýž sem vám slíbil dáti.“ Byloť by mnoho praviti, kto by se z těch dvú najvíc styďal, Bartoš li, čili žena jeho, kteráž na něm na truhle tancovala jest. A když jest Bartoš uzřel Štípu a jich obojímu dílu na truhle srozuměl, mlče s truhly vystúpil jest a pošepmo Štípovi řekl jest: „My jsme rovní a rovní. Protož dobře jest, jakož jsi řekl k mé ženě, abychom i potom, jakož jsme až dosavad dobří tovaryši byli a jakož jsme naše všecky věci krom žen spolu měli, to by mój úmysl byl a předsevzití. Ty naše ženy potom, jakož i jiné naše věci, společnie aby byly, k tomu jest.“ Štípa přivolil a potom všech čtvero šli sú a obědvali. A potom každá paní dva muže a každý muž dvě ženě měli sú. Tak dlúhý čas u veliké kratochvíli a v pokoji a v radosti spolu sú živi byli.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).