sousedy Bartošové zavolala jest a pověděla jí, že Bartoš toto jitro doma nebude, aby k nim přišla a s nimi jedla. Kteráž se nemeškavši hned jest šla, a zvlášť když porozuměla, že muž její doma jísti nebude. A jakž brzo jest do Štípova domu vešla, tak hned kázal jest své ženě, aby do kuchyně šla, a s Bartošovú ženú počal jest žertovati. Ujav ji za ruku, ihned s ní do komory šel jest a komoru velmi dobře poče zavierati. A když jest to paní uhlédala, i řekla jest jemu: „Ouvech, Štípo, což se toto znamenává, což’s ty mne pro tuto věc a příčinu pozval, abych sem přišla? To li jest to přátelstvie a bratrské tovaryství, kteréž chceš okázati Bartošovi, muži mému, za takovú velikú víru, kterúž k tobě měl jest?“ Štípa paní rukama objav a obchytiv pevně jí drže a s ní na truhlu pozlehl, v kteréž její muž zamčen byl. I počal jest k ní mluviti a řka takto: „Paní, prvé než byšte na mne svému muži žalovati chtěli, porozumějte, co já vám chci pověděti. Máte věděti, že Bartoše muže vašeho jako svého vlastního bratra miloval sem a ještě miluji. Ale včera, ješto tuším on tomu jest neporozuměl ani uznamenal, já našel sem jej i vidomě sem viděl – že veliká má víra, kterúž sem k němu měl, nic mi nespomohla – u své ženy ležícího, a činil jí to, což vám činí, když s vámi v loži jest a leží. I protož, že jej velmi miluji jako svého bratra vlastního, jest mój úmysl jináč toho nečiniti, než tak jako on mně jest učinil, vám též také to učiniti. Jakž jest mé ženě učinil a ji k své vuoli měl, tak já vás také míti žádám a chci. A jestliže toho neučiníte, budete k tomu přinuceni, tiem se umějte zpraviti. Neb takové věci a cesty proti vám oběma jednal bych, že byšte potom nikdy z toho veseli býti nemohli. Ale já vám úfám, že vy takovému běhu múdří budete a takovú věc svú múdrostí předejdete, aby mezi námi k tomu nepřišlo.“ A když paní Štípovým slovuom porozuměla, žádné křivé pře nemohla proti němu nalézti. I řekla jest k němu: „Ba, přiď to raději zlé na mě na samu, než by mělo ještě nětco horšího skrze to dále přijíti. Jáť sem hotova k trpení od vás, poněvadž žena vaše od mého muže trpěla jest. Jediné bychom my mohli u pokoji býti spolu, aby vaše žena mně toho za zlé neměla, já bych také tak učiniti chtěla, což jest koli proti mně učinila.“ Řekl k ní Štípa: „Paní, o to péče žádné neměj! Chciť já vás s svú