na sieň běžal jest, kdež jest paní samu našel, kterúž svýma rukama objal a políbil. A oba za jiné nemajíc a nevědúc, než že Štípy doma nenie, obojí na ten čas své vuoli dosti učinivše, ješto Štípa v tom místě jest byl, všecko mohl dobře viděti. A tak po nedlúhé chvíli na nové opět do komory oba vešla. Tepruv se tu počal sedlský tanec, skrze kterýž sobě počal Štípa stýskati. Avšak při tom při všem hněvu myslil jest, kudy by mohl v tom svú čest přikryti, sám k sobě řekl: „Jestliže zvolám a zbúřím čeleď v domě, tehda ta věc na tom stojí, že jemu spíše ta věc posměch a hanbu přinese nežli jakú čest.“ A počal jest sobě rozmyšlovati, kterak by se toho pomstiti mohl bez jiných lidí vědomí v tom sousedství na Bartošovi tak, aby jich obú mysli mohli v pokoji býti a v slušné míře zuostati. A takž po nedlúhém rozmyšlování zdálo mu se, že již k tomu dosti slušnú cestu i radu k takové věci našel jest a smyslil. A tak dosti v skytě dlúho leže, že těch obú milých zatím jarmark jich konec vzal jest. A jakž skúro Bartoš od té paní odšel, Štípa hned do komory šel, ženu našel, ano jí fáčky s čepcem doluov s hlavy spadly, kteréž jí byl Bartoš v té své kratochvíli s hlavy srazil. I řekl k ní Štípa: „Ženo, co to činíš?“ I dí jemu žena: „Což nevidíš, co dělám?“ A Štípa jí dí: „Ba, vidím dobře, ale viďal sem také i jiné, čehož bych byl nerad viděl.“ A tak hned počal vo těch příbězích, kteréž se byly vnově staly, s ní mluviti. A ona po mnohých nových výmluvách a řečech chtiec tady svú čest ohraditi, avšak proto všecky věci v pravdě pověděla a oznámila, co jest s ní na ten čas Bartoš jednal, a jeho s velikým pláčem a pro Buoh prosila, aby jí to odpustil. Štípa jí řekl: „Paní, velmi’s zle učinila a jest proti Bohu i proti jeho zákonu. Však proto chceš li, ať to otpustím, tehdy aby takto učinila, což já tobě poviem. A to jest toto, aby poslala k Bartošovi, aby k tobě zítra přišel, a to jemu oznam, když bych já s ním spolu byl, aby příčin hledal, kudy by mohl ote mne odjíti a k tobě přijíti. A jestliže by se přihodilo, že bych do domu v ty časy přišel, tehdy zamkni jej do naší truhly v komoře naší. A když již to učiníš, potomť já tobě dobře poviem, co budeš míti dále učiniti. A neměj žádného o to strachu ani starosti, neb teď slibuji na svú víru, že tobě