Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<133r–134r134v–135v136r–137r137v–138v139r–140r140v–141v142r–143r143v–144v145r–146r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

ten dobrý druh sobě znamenal a po nevelmi dlúhé chvíli v takové postavě jako i prvé viděl jest jej pryč odjíti. Ihned myslil jest sobě také tak učiniti a plášť k královu plášti sobě zjednal podobný, svíci a huol. A prvé do lázně šel, čistě se zmyl, aby nižádná zlá vuoně od něho králové nezašla, aby skrze to on a jeho chytrost od ní uznána nemohla býti. Potom jedné noci, když on již hotov byl, opět se na tom paláci schoval. A když se jemu čas zdál své žádosti dosti učiniti anebo umříti, své ohnivo a zažihadlo k rukám vzav, oheň rozkřesal a svíci rozžehl, huol v svú ruku vzal a sám se v plášť oblekl, vedlé králova všeho obyčeje na dveře králové komory dvakrát hólkú udeřil jest. Ihned jemu náhle [otevřena]text doplněný editorem[94]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „otevřena“ od jedné komornice, kteráž se byla rozespala, jemu otevřela a od něho svíci z ruky vzala a schovala. A on beze všeho mluvenie plášť za oponu lože od sebe složil jest a tiše k královně k boku přilehl jest a ji spící našel. S velikú žádostí v své ramena ji stiskl, rovně jako by některak zamúcen byl, mlčiec, jakož obyčej král měl, když jest smuten anebo hněven byl, on oni mluviti, ani slyšeti žádného nechtěl, tak mnohokrát královú tělesně poznal. Ačkoli jemu bylo se těžko rozlúčiti, však jest jej k tomu přinutila bázeň a pečlivost. A aby jemu veliká počatá radost a veselé v žalost a smutek nebyla obrácena, vstal jest a zase v svuoj dlúhý plášt zavinul, svíci v svú ruku vzav preč šel. A jediné že k loži přišel a snad ještě nebyl u lože svého, a král byl hned také k komoře přišel a tlúkl na králové komoru. To se královně velmi divno zdálo, k ní k loži šel a velmi ji přátelsky pozdravil. Paní skrze jeho takové pozdravenie vesele řekla: „Ouvé, muoj milý, jediný pane, co to znamenává tato noc! Však jste nynie ote mne odešli a více nežli vaše zvyklost radosti ote mne vzali ste a tak skůro zase přišli jste. Hleďte, co činíte, šanujte svého života!“ A když král královně a řečiem vyrozuměl, hned pomyslil: „Že královna skrze podobenství a obyčej mé osoby zklamána jest?“ Ale jako múdrý muž myslil sobě, poněvadž králová v takovém domnění byla, mnějíc, že by on byl král, ji také zamútiti nechtě, že by on nebyl učinil, neřekl, jako by mnohý byl udělal, aby byl řekl: „Jáť sem ještě zde nebyl tuto noc. Kto jest ten, kterýž jest byl zde, kterak se stalo, to mi pověz, že jiní muži k tobě

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).