Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

jda ven z komory, v té tiesni s dítětem kolébku našed, nemohl jest dále jíti, leč by s cesty odstavil ji, kterúž vzav, před své lože postavil jest, na kterémž sám ležel. I šel jest předse a tu věc zpravil, proč jest vstáti musil, a potom zase na své lože šel, nic nezpomenuv zase kolébky na to místo postaviti, kdež jest ji byl prvé vzal. A když hospodyně uznamenala, že žádná taková škoda se nestala od té kočky, zase potmě do komory vešla jest. A když jest kolébky u lože nenalezla, sama k sobě řekla: „Aj, nu, podívaj se, co bych byla skůro učinila, pod tú věrú byla bych skůro k loži tomu, kdež hosté leží, šla.“ A sáhši dále, kolébku našla, kterúž mněla, by před jejím ložem byla. Hned se k hosti položila a za jiné neměla, než že jest k svému muži lehla. Ten dobrý druh, kterýž ještě nebyl zase usnul, paní s veselým srdcem velmi tiše a tajně přivítal a beze všech jiných řečí zvláštních, po třikrát svuoj samostříl napav, vystřelil jest, a to nic menší radost té paní při tom než jako jeho byla jest. A když již oba tovaryše dobrú chvíli v takovém veselí leželi sú, první, kterýž s pannú ležal, bál se, aby hospodář toho neuznamenal, a také svú žádost již byl dosti pěkně naplnil, vstav k svému tovaryši na lože mínil jíti. A když jest kolébku před tiem ložem našel, i mněl jest, že by hospodářovo lože bylo, předse odtud šel jest a na druhé lože lehl jest, kdež jest měl za to, že leží s svým tovaryšem, an byl přilehl k hospodáři, kterýžto tu chvíli nespal. A hned počal ten dobrý rytieř praviti, jiné naděje nemaje, než že s svým tovaryšem leží a s ním mluví. I řekl jemu: „Adriáši, tovaryši milý, mohuť to dobře pověděti, žeť sem já sladší věci jak sem živ nepokúšel, jako jest tato panna, hospodářova dcera, aniž sem větší kratochvíle s žádnú ženú ani pannú nemíval. A více pravím, že sem dobře na šestkrát přes pole přejel, jakž {sem}meziřádkový přípisek mladší rukou od tebe vstal.“ A jakž tomu hospodář porozuměl, sám k sobě řekl. „ Ký čert u mne tento dělá,“ zateskl sobě velmi, však s rozmyslem k tomu dobrému druhu řekl: „Věru, tys zle a nedobře učinil, nebyl bych se toho na tě nadál. Ale Buoh mi nepomáhaj, toť se toho neodplatím.“ Ten jistý mládenec řekl k hospodáři: „Jakú mi chceš otplatu dáti, co ty mi jedné muožeš učiniti zlého?“ A byl mládenec dosti netrpělivý i řekl: „By mi pak chtěl nětco učiniti, tebe se já v ničemž nebojím.“ Hospodyně, kteráž vedle

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).